Vojenský zásah Římanů v archeologii
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vojenský zásah Římanů v archeologii
opevněný vojenský opěrný bod na J Moravě u Mušova → vyvýšenina Hradisko (Burgstall)
za 1. republiky - výzkum pod vedením A. Gnirse - podařilo se odkrýt zbytky 2 zděných antických staveb - obytné obdélníkové budovy o 4 místnostech a Z část křídla dalšího komplexu budov, který sloužil jako lázně (balneum)
stavby byly luxusně vybaveny
římské pálené cihly - na mnohých z nich - kolky X. legie, která sídlila ve Vindoboně (dnešní Vídeň)
nález podrážky vojenské boty (bota - kaliga) - byla opatřena železnými cvočky - nejsevernější nález tohoto druhu ve střední Evropě
aktivita se neomezovala pouze na místa, kde kopal Gnirs
nálezy stříbrných a bronzových mincí - datace od Domitiana po Marka Aurelia
největší význam - bronzový dupondius z roku 177 (vydán pro Komoda)
osazení není starší než 2. polovina 2. st.
- doklady pochodových táborů - měly jen přechodný ráz
- pravoúhlý, čtvercový tvar
- vymezený narychlo vybudovaným valem a tzv. důchodce hrotitým příkopem s řadou dalších překážek
→ Bernhardsthal
- na území J Moravy
- další pochodové tábory - obec Přibice, Staré Město, Mikulčice
- růst intenzity osídlení v průběhu 2. století
- na rozdíl od hrobových nálezů nebyl obsah objektů, chat, apod. shromážděn úmyslně, ne nýbrž tu jde o pozůstatky určitých věcí, zařízení a potřeb
- inventář hrobů shledáváme jako záměrně vybraný soubor předmětů → milodarů
- pohřbívalo se průběžně - společnost zůstala na místě
- pohřebiště trvala několik chronologických fází
v silném sídlištním horizontu (Markomanské války) - pustošení germánských osad Římany
rozsah sídlišť - 1,5 - 3 ha
nejlépe prozkoumané sídliště - Vyškov
chaty měly tvar protáhlého čtyřúhelníku
obytná plocha 14 - 15 m2
byly mírně zapuštěny
konstrukci tvořilo většinou 6 kůlů (Droberjar B - 1)
nálezový materiál chat, jam - inventář germánské domácnosti (spinadla, keramika, importy)
Markomanské války 166 - 180
války začaly vpádem bojových družin ze vzdálených končin Barbarika, když 6000 Langobardů a Obiů okolo 166 překročilo Dunaj a proniklo na půdu Horní Panonie
hl. nápor - 169 - 171
tlak barbarů směřoval především k J
→ obléhání Aquileie
díky Marku Aureliovi - obrat - válečné operace přesměrovány na Dunaj
hl. ofenzíva 172 (expeditio Germanica prima)
175 druhá válka Markománská (expedeitio germania sekunda), která byla zakončena mírovou smlouvou, kterou uzavřel císař Kommodus (syn Marka Aurelia a jeho nástupce) v roce 180
lokalizace jednotlivých válečných událostí je obtížná