1630-1650
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
1630-1650
VÁLKA ŠVÉDSKÁ 1630-1635
1630 byl Valdštejn považován za nebezpečného, a tak byl zbaven velení
Nová protestantská koalice, v čele Gustav II. Adolf, získal finanční pomoc od Francie (ne náboženská, ale válka mocenská)
1631 fontainbleuská smlouva (Bavorsko, Francie a Švédsko)
Smlouva o spolupráci zmíněných států, znehodnocena švédským útokem na Bavorsko
Magdenburská svatba 1631
Jeden z největších masakrů třicetileté války, vedeno generálem Tillym (SŘŘ)
Sasko velkým spojencem protestantů, díky spojení Saska se Švédskem vítězí
Bitva i Breitenfeldu, další porážka SŘŘ, povolán Albrecht z Valdštejna, odmítl z důvodu nemoci
Po výhrách vtrhla švédsko-saská vojska do Prahy a drancovali, Valdštejn se vrací a pomáhá (1631)
Ústup švédské armády
Valdštejn jednal se saským polním maršálkem Janem Jiřím z Arninu, slíbil mu náboženskou toleranci v říši, saský maršálek tomu ale nevěřil a obrátil se na švédského krále, došlo k Valdštejnově útoku na Prahu a k další vlně konfiskací (někteří protestanti se přidali na švédskou stranu)
Bitva u Lutzenu 1632
Valdštejn zraněn, Gustav padl – musí se vyřešit nový král
Ve Švédsku převzala moc říšská rada, která zastupovala Gustavovu nezletilou dceru Kristýnu
Když Bernard sasko-výmarský dobyl Řezno (1633), požádal Maxmilián o pomoc Valdštejna, kvůli jeho zhoršujícímu se stavu a špatnému počasí ale nebyl úspěšný => 1634 odvolán z vrchního velení, Valdštejn odchází do Chebu, kde je tento rok také zavražděn
1634 bitva u Nordlingenu, švédsko poraženo, uzavřen 1635 pražský mír
VÁLKA ŠVÉDSKO-FRANCOUZSKÁ (1635-1648)
Francie již delší dobu podporovala protestantskou stranu finančně, přestože to byla země katolická. Panovaly zde totiž obavy z přílišné rozpínavosti Habsburků. V prvních letech války ve Francie vojensky nezapojila, neboť bylo třeba řešit vnitřní rozpory mezi hugenoty a katolíky. Ke změně došlo, když padl přístav La Rochelle (1628). – Francie vstupuje do války, na to Španělsko odpovědělo vpádem na území Francie, 1636 se Španělé dostali až k Paříži, odtud byli vyhnáni Bernardem sasko-výmarským v bitvě u Compiégne
1637 zemřel císař Ferdinand II. a na jeho místo nastoupil jeho syn Ferdinand III. Habsburský
1639 zatlačena císařská armáda k Drážďanům, druhá strana už připravovala mír, ale ten překazilo umrtí kardiála Richelieu, na jehož místo nastoupil Mazarin, 1642 umírá král Ludvík XIII., nastupuje Ludvík XIV. a umřel i nejvyšší švédský důstojník
1643 bitva i Rocroi, rozhodující bitva mezi Š a F, Španělé poraženi, tato událost vedla k zahájení mírových jednání v Munsteru a Osnabrucku (1644-1648) – skončila podepsáním vestfálského míru (1648)
VESTFÁLSKÝ MÍR
Ukončila třicetiletou a osmdesátiletou válku
Válka mezi F a Š skončila až 1659 podepsáním pyrenejského míru (Touto mírovou smlouvou byl španělský král Filip IV. (1605–1665) nucen odevzdat Francii některá území a navíc musel souhlasit se sňatkem své dcery Marie Theresy (1638–1683) a francouzského krále Ludvíka XIV. (1638–1715). Dále bylo ujednáno, že se tímto sňatkem Maria Theresa explicitně zříká práv na dědictví po otci.)
Příklon k absolutismu, prosazování, čí půda, toho náboženství (ve většině zemí návrat ke katolictví)
Prosazuje se baroko v době válek
Poslední náboženská válka v Evropě
Pokles obyvatelstva o 30%
Francie se stává hegemonem
Švédi ukradli česká umělecká díla
Š získává obchod okolo Baltského moře
Oslabení moci Habsburků
Nizozemí získává samostatnost a nezávislost
Zánik menších měst a vesnic
Utužení nevolnictví a roboty