88. Organizace mincovnictví v českých zemích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
88. Organizace mincovnictví v českých zemích
první mincovny v Praze, na Vyšehradě, v Malíně a na Libici – 10. století
pronájem mince od 13. stol. znamenal difuzi mincoven prakticky na celé území českých zemí, koncem 13. stol. mincovní systém tvořilo asi 17 mincoven, které byly roku 1300 přemístěny do Kutné Hory (šmitny – mincovní kovárny - ve Vlašském dvoře)
správa mincoven až do pol. 14. stol. založena na starším principu kapitálové účasti – tzv. pronájem mince = urbura – v 50. letech 14. stol. zřízen úřad mincmistra – jeho zástupcem byl hofmistr
od 2. pol. 15. stol. se mincmistr stal zemskou institucí – kompetence:
horní podnikání
správa horních měst
dohled na mincovnu v Kutné Hoře
1638 – podřízen nejvyšší mincmistr České dvorské komoře → mincmistr hlavní instance českých horních a mincovních úřadů
ta vznikla roku 1527
dvorský, byrokraticky organizovaný úřad finanční správy
přímo řídil správu jáchymovské mincovny
od roku 1573 pražské mincovny a později budějovické mincovny (1569-1611)
1745 – zrušení České dvorské komory – pravomoci mincmistra ještě více omezeny, kolegium mincovního a horního ředitelství převzalo v rámci centralizace absolutistické monarchie správu mincovnictví a horních záležitostí
v 18. stol. pak zřízení mincovnictví vzhledem k finanční krizi a zavádění úvěrových platidel spíše technickou součástí finančního systému monarchie
roku 1783 úřad mincmistra zrušen – mincování v rukou ministerstva a financí