Umění v období normalizace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
období normalizace
období po udušení Pražského jara vpádem vojsk varšavské smlouvy (21.8.1968) - okupace trvající do r.1989, stranické čistky, obnovení plného rozsahu cenzury, rušení většiny reforem z roku 1968, rušení spolků a organizací (Junák, Sokol)
odvolání Dubčeka a zvolení Gustáva Husáka (socialismus s lidskou tváří vyměněn za socialismus s husí kůží)
prezidentem je nejdřív Ludvík Svoboda (1968-1975) poté Gustáv Husák (1975-1989), který je zároveň i ústředním tajemníkem ÚV KSČ
prosazení pendrekového zákona - možnost perzekuce každého kdo jakkoliv narušuje socialistický řád
upálení Jana Palacha a Jana Zajíce (1969)
většina mladých umělců se stahuje mimo oficiální scénu
klesá úroveň vysokých škol - protekcionismus, lustrování
v 70. letech se rozvíjí hlavně konceptuální a akční umění
umění ztrácí kontakt s okolím, o to víc hledá v domácí tradici
často se vyjadřuje prostřednictvím skrytých metafor a alegorií
celkově umění zintrovertnělo
objevuje se šedá zóna - hledání netradičních míst, kde nebylo zakázáno vystavovat
umělci
Jiří Sopko - první výstava r. 1967 ve Špálově galerii, v roce 1970 vystavoval sám v Nové síni. Figurace, groteska, nadsázka. Žvýkačka (1972)
Michael Rittstein - rozvíjí groteskní figurální malbu. Každodenní život na sídlišti, velkoměsto. Sídliště se v jeho obrazech na konci 70.let se bydliště mění v králíkárnu - vystupňovaná expresivnost i pro nejběžnější situace. Zabíjačka 1987
Ivan Ouhel (mezi krajinou a figurou), Tomáš Švéda (modrobílé obrazy s chladným prostorem Strom, 1988), Petr Pavlík (novotvary světa vystupující z něvědomí - Kukly, mumie, Ticho), Václav Bláha, Vladimír Novák, Otakar Slavík, František Ronovský (čerpá z francouzské figurace)
socha - Jiří Beránek - práce se dřevem, objektové instalace, často v přírodním prostředí. Náhle opuštěné místo 1987. landart - Ivan Kafka - na vojně meteorolog. Vytváří v přírodě instalace z meteorologických rukávů - pro osobní maxipotřebu (1979), cyklus Bez názvu - 8 krychlí z různých materiálů konfrontovaných s přírodou
koncept - Miloš Šejn - od 60.let podniká procházky do přírody a sbírá přírodní objekty. Vytvořil řadu děl přímo v přírodě.
Milan Kozelka (Chůze proti proudu 1979), Margita Titlová (Pohyb stromu 1980), Milan Maur (Putování za sluncem), Olga Karlíková (zaznamenává kresbou ptačí zpěv)
skupiny a aktivity
Malostranské dvorky - květen 1981 - sochařské instalace na dvorcích na Malé straně. Uspořádáno divadlem v Nerudovce
spontánní akce, divácky úspěšná - po dlouhé době jde umění naproti divákovi a opouští muzea
účastní se Kurt Gebauer (Cvrčkův sen) , Magdalena Jetelová (Židle), Ivan Kafka, T. Ruller, Jiří Sozanský aj.
Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu - satirická skupina - absurdní humor, ironie
členové Karel Nepraš, Jan Steklík, Eugen Brikcius, Otakar Slavík, Zbyšek Sion, jejich ministr byl Magor Jirous
sborník Šedá cihla (1985) - ineditní sborník - mladí - Merta, Titlová, Stratil, organizuje I.Kafka