Zrod a rozkvět renesance
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
zrod a rozkvět renesance
raná italská renesanční architekturahlavní druhy staveb přejala renesance z minulosti - kostel, klášter, městký palác, dům
feudální hrady vystřídaly pohodlné renesanční zámky a venkovní vily
dává se přednost stavbám centrálním (symetrie, vyváženost) - čtverec je i pro paláce a zámky.
měřítko úměrné člověku, plné zdi omezující prostor, horizontály převládají nad vertikálami, rytmizace prvků (okna, oblouky, sloupy), prosvětlenost prostoru
dojem konstrukční jistoty, statického klidu, jasně půdorysně i pohledově vymezená a tektonická
dává přednost valené klenbě (často s lunetami) a kupoli, tlak nesou prosté svislé podpory (sloup, pilíř), členěné na patku, dřík a hlavici. Užívá se antických příkladů (rustika, antické kladí, inkrustace)
zdi byly z cihel nebo lomového kamene, obložené mramorem, zdobené rustikou
antické články na renesančních portálech a oknech - edikula (orámování sloupky, kladím a štítem)
arkáda na sloupech - v lodžiích, porticích a ochozech - nejcharakterističtější znak renesance
sgrafito - obvykle napodobuje bosáž stěn, někdy mytologické, či historické kompozice
teoretici architektury: Alberti (Deset knih o architektuře - 1452), Filarete (Traktát o architektuře), vzorem je Vitruvius
první renesanční stavba - Brunelleschi - Ospedale degli Innocenti (nalezinec neviňátek) - florencie - 1419
Brunelleschi(1377-1446) - zlatník, sochař, teoretik a architekt. Chrám Santa Maria del Fiore (dvouplášťová kupole - 42m - 1418), kostely S.Lorenzo a S.Spirito, kaple Pazziů při kostelu Sta Croce. Inspiroval se jak antikou, tak i místním románským slohem - barevný mramor, proporce sloupů. Průkopník perspektivy
Michelozzo Michelozzi (1396-1472) - palác Medici-Riccardi - archetyp renesančního paláce. Arkádový blok, členěn horizontálními římsami a obložen bosáží - rozšířilo se po celé Itálii. Medicejská vila v Careggi (sídlo Platonské akademie), dominikánský klášter S. Marco
Leone Battista Alberti (1404-1472) - renesanční všeuměl (umělec, teoretik, sportovec). Napsal spis O malbě - kodifikuje Brunelleschiho perspektivu. Inspirován hlavně antikou - palác Rucellaiů (pilastry v antickém řádu), Tempio Malatestiano v Rimini, průčelí S.Andrea v Mantově (dle Konstantinova oblouku). Průčelí Sta Maria della Novella s volutami - důležité později. Kostel S.Andrea v Mantově či kostel S.Francesco v Rimini. Svoje stavby pouze navrhoval - prováděli je jiní stavitelé.
Benedetto da Maiano (Palazzo Strozzi ve Florencii 1489) a Guiliano da Sangallo.
V Miláně zahajuje svou činnost Donato Bramante - malíř a architekt - zakladatel vrcholné renesance (San Mario press San Satiro)
vynikající raně renesanční díla jsou i v Urbinu, Boloni, Ferraře, Benátkách a Veroně
renesance přejímá druhy sochařství ze středověku (výzdoba sakrálních staveb - portálů, oltářní sochy, náhrobky atd) - přidává volnou sochu či sousoší na náměstí, nádvoří paláců či v interiéru. Rozvinula sochařskou podobiznu (hlava, postav, poprsí, jezdecký pomník), zdobí sochami zahrady, kašny a fontány
opět se začíná používat štuk a polévaná terakota
ornamentika užívá klasické tvary - akant, meandr, mušle, festony, girlandy. Emblémy (nápis se zobrazením tvoří alegorický celek). Opět se užívají karyatidy a hermovky
základ je realistické zobrazení lidského těla, v přirozených proporcích, postojích a pohybech.
vzor jsou antické sochy, prohloubené studiem anatomie
Lorenzo Ghiberti (1378-1455) - vyhrál soutěž na severní bronzové dveře baptiséria ve Florencii - Nový zákon, dokončeno 1424. Navazuje na dveře Andrea Pisana, avšak plně renesanční. V letech 1425-1452 tvoří východní dveře baptiséria - Michelangelo je nazývá Rajskou Branou (v 19st. inspirují Rodina k Bráně pekel).
monumentální Ghibertiho sochy pro florentské oratorium Or San Michele předjímá dramatičnost Donatella a Michelangela (sv. Matouš a sv. Štěpán 1426)
Donatello (1386-1466) - vychází z kamenického řemesla, vyučil se u Ghibertiho, znal Řím a antiku - nenapodoboval ji. Příklad antiky systematicky doplňoval hlubokým studiem skutečnosti.
díla ve Florencii - bronzová socha Davida pro florentský dóm (1410) a pro Cosima Medici (1430). Sv. Jiří pro Or San Michele (1416), sv. Jan Evangelista pro florentský dóm (1412-1415), náhrobek papeže Jana XXIII pro baptisérium, s Brunelleschim spolupracuje na Staré sakristie. Zpěvácká tribuna florentského dómu. Naturalistický projev - starozákonní proroci pro kampanilu(Jeremiáš, Habakuk), podobizny (Niccoló da Uzzano) a pozdní díla (Maří Magdaléna, Judita a Holofernes, 1455)
jeho proroci ztělesňují vypětí vůle, odříkání a sílu myšlenky. Tváře jsou portréty konkrétních osob
díla v Padově - sochy oltáře S.Antonio (kompozice sacra conversazione) - intenzivní vnitřní život, vrcholný sochařský iluzionismus. Bezprostředně viděná událost, perspektivně zobrazená architektura - ovlivňuje i malíře (A.Mantegna) Před ním první renesanční jezdecký pomník - kondotiér Gattamelaty (1443-1453) - rovnováha mezi monumentalitou a portrétním naturalismem.
poslední reliéfy pro kazatelny S.Lorenzo ve Florencii - snaha po výrazu
Andrea del Verrocchio (1436-1488) - pokračovatel Donatella ve Florencii. Socha Davida (1472), sousoší Krista a sv.Tomáše pro Or San Michele, bronzová busta Lorenza Medici a druhý renesanční jezdecký pomník kondotiéra Colleoniho v Benátkách (1481-1488) - monumentální forma, obraz renesanční síly a vůle. Odlitek po Verrocchiově smrti dokončil Alessandro Leopardi, jenž vytvořil i krásný sokl
Z dalších florentských sochařů rané renesance vynikli Nanni di Banco (x 1421) Bernardo a Antonio Rosselino, Donatelův žák Desiderio da Settignano (x 1464 mistr raně renesanční busty), Ghibertiho pokračovatel Mino da Fiesole (x 1497), Luca della Robbia (1399-1482) - Zpěvácká tribuna florentského dómu a barevných glazovaných terakot - specifický produkt rodiny Robbiů, Antonio Pollajuolo (1432-1498) -autor papežských náhrobků ve sv.Petru.
Mimo Florencii - Jacopo della Quercia ze Sienny (x1438) - kašna v Sieně a reliéfy na S.Petronio v Boloni - pro své monumentální cítění býva považován za předchůdce Michelangela