Zrod a rozkvět renesance

hlavní druhy přebírá od gotiky (nástěnná, desková, knižní a malba na skle)

nově se začíná malovat i na plátno. Rozšířila se olejomalba. Kromě fresky a sgrafita se zkouší i enkaustika

náměty: náboženské, antická mytologie, alegorie či historická malba

uplatňuje se více krajina v obraze (osamostatňuje se až v 16st. v německé a nizozemské malbě)

inspirací bylo hlavně sochařství (malířství dlouho tolik neznali). Opírají se hlavně o studium přírodních věd

podle vzoru antiky si tvoří ideál krásy - tělesně i duševně rozvinutý člověk a harmonická příroda

nová kocepce obrazu - okno do světa - realistický záznam, vyžadující jednotu místa a času.

v kompozici se uplatňují racionální principy, harmonie, symetrie, geometrické formy (trojúhelník)

obejvuje se kult umění - sběratelství, zakládání sbírek a rodových portrétních galerií

Masaccio (Tommaso Guidi 1401-1428) - zakladatel raně renesančního umění ve Florencii. Ač zemřel mladý (zabit v Římě), ovlivnil malířství a učili se u něj i mistři vrcholné renesance. Fresky v kapli Brancacciů - život Kristův a sv. Petra. Po jeho smrti dokončuje Fra Filippino Lippi

nové podání postavy i prostoru - plastické figury, krajina dle perspektivy a s atmosférou. Masaccio užívá lomenější barvy - monumentalita, modeluje světlem a stínem. První renesanční akty muže a žena (Adam a Eva). Hlavy jsou jako podobizny, krajina je reálná (ulice ve Florencii). Namaloval i několik deskových obrazů - Trůnící Madona, Sv. Anna Samotřetí, Ukřižování.

Masaccio navazuje na Giotta v renesančním duchu - typičnost vyměňuje za individualitu, antický ideál povyšuje studiem skutečných jedinců. Je dramatik (Eva). Rovnováha klasického cítění, ostrého vidění a expresivního působení

Fra Angelico(1387-1455) - dominikán. Fresky a oltářní obrazy v klášteře S.Marco - líbezné madony a krásné madony. Doznívá gotický realismus - zlato, svítící kolorit.

P. Uccello (1397-1475) - fanatik studia perspektivy a detailů (zbroje, kroj), bitevní obrazy, freska Potopa v S.Maria Novella (1445) ve Florencii

Fra Filippo Lippi (1406-1469) - z florentské školy - světelné a barevné obrazy. Byl ovlivněn Masacciem a Angelicem. Vytvořil typ líbezných madon, první začal malovat Tonda (kruhové obrazy)

Andrea del Castagno (Poslední večeře v S.Apolonia ve Fl), Benozzo Gozzoli (kaple Medicejského paláce - průvod tří králů), Andrea del Verrochio (Křest kristův + da Vinci), Domenico Ghirlandaio (učitel Michelangela, fresky ze života P.Maria v kostel S.Maria Novella (1490) - dokumentární realismus. Podílel se na stěnách Sixtinské kaple.

Sandro Botticelli (1445-1510) - dvorský humanismus, mytologické náměty a složité alegorie. Líbezné madony, Klanění tří králů (podobizny medicejské rodiny). Jaro a Zrození Venuš pro vilu Lorenza Medici v Castellu. Podílel se na nástěnných obrazech Sixtinské kaple

překonává naturaslismus quattrocenta - zdůraznění kresby, idealizace postav a zduchovnění obashu. Botticelli přizpůsobojuje vše nadvládě kresby - plošná ornamentální dekorace. Božskou komedii ilustruje lineární obrysovou linií. Je oceňován v secesi.

přechod k vrcholné renesance - Filippino Lippi (1457-1504), Piero di Cosimo (1462-1521)

Piero della Francesca (1420-1492) - umbrijská škola. Kniha o perspektivě. Fresky v kostele S.Francesco v Arezzu - legenda o sv. Kříži. Smysl pro barvu - jako první renesanční malíř řeší problém barvy a světla v obraze. Stupnice barev v různých osvětleních a odstínech. Konstantinův sen je noční výjev. Inspiroval dvojkoncer Bohuslava Martinů

Pierův odkaz rozvíjí Melozzo da Forli a Luca Signorelli a Pietro Perugino (učitel Raffaelův), Bernardino Pinturicchio.

v Benátkách Jacopo Bellini - otec Gentila a Giovanniho. Gentile - výpravné obrazy líčí život své doby. Givoanni - zakladatel benátské koloristické školy a učitel jejich hlavních představitelů. Giovanniho tvorbu ovlivnil jeho švagra Andrea Mantegna a Antonello da Messina - přenesl do Benátek techniku nizozemské olejomalby. Giovanni pak tvoří jemné přechody a madony lyrickým stylem - usiluje o smyslovou krásu v čemž pak pokračují četní žávi (Giorgione, Tizian, Sebastiano del Piombo aj). Když Durer přijel roku 1505 do Benátek obdivoval ho jen Bellini

Vittore Carpaccio (1455-1525) -výpravné obrazy ze života svatých s půvabným líčením soudobého benátského prostředí

Andrea Mantegna (1431-1506) - vedoucí padovské školy, působí na něj Donatello a antické sochařství. Fresky v Camera degli Sposi v Mantově (1474) - první užití perpsektivní zkratky v nástropní malbě (iluz.)

Mantegna ovlivnil i rerrarskou školu (Cosimo Tura, Francesco Cossa, Ercole de Roberti