10. Principy meření a hodnocení kvality života-sem-kvalita žviota

toho, kdo ji posuzuje (Klimešová, 2023).

Definice dle World Health Organization – Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO),

kterou předložila v roce 1995, je kvalita života popisována tak, že člověk má individuální

vztah jak k sobě, tak ke svým cílům, zálibám, očekáváním a hodnotám v rámci hodnotového

systému či kulturního a sociálního kontextu (Klimešová, 2023).

I přesto, že se setkáváme s definicemi, které se lehce odlišují napříč zmiňovanými obory,

tak vždy všechny směřují k životní spokojenosti. Ta je totiž potřebná nejen k uspokojování

individuálních potřeb, ale i k možnosti naplňování svého potencionálu, což neodmyslitelně

náleží i oboru ošetřovatelství (Klimešová, 2023).

Hodnocení kvality života

Jak již bylo řečeno výše, s kvalitou života je spjata spousta vědních oborů (psychologie,

sociologie, medicína aj.). Nejvýznamnější pro nás je zkoumání kvality života v medicíně

a ve zdravotnictví, kde je kladen důraz na psychosomatické a fyzické zdraví. Nejčastěji

používaným konceptem pro hodnocení ve zdravotnictví je Health Related Quality

of Life – kvalita života podmíněná zdravím (dále jen HRQoL). Pojem HRQoL je v podstatě

užší specifické označení pro kvalitu života (Klimešová, 2023).

Měřící nástroje kvality života

Pro měření kvality života podmíněné zdravím je nyní upřednostňován subjektivní pohled

pacienta před objektivním hodnocením kvality života. Nástrojem subjektivního měření

kvality jsou standardizované dotazníky. Ty můžeme rozdělit na generické a specifické. Mezi

nejčastěji používané a nejznámější generické dotazníky řadíme: World Health Organisation

Quality of Life (dále jen WHOQOL-100) a již výše zmíněné dotazníky SF-36 a EQ-5D (Klimešová, 2023).

Generický dotazník SF-36 byl vytvořen s cílem poskytnout hodnocení zahrnující mnohé

koncepty související se zdravím, které navíc nejsou specifické pro žádné onemocnění,

problematiku či věk. Dotazník obsahuje 36 položek (jeho kratší verze SF-12 obsahuje

12 položek), se dvěma velkými oblastmi: fyzické a mentální zdraví. Využívá se běžně

v klinické praxi, ve výzkumu, při zjišťovaní statistických dat o zdravotním stavu dané

populace (Klimešová, 2023).

Generický dotazník EQ-5D se zaměřuje na měření zdravotního stavu a na posouzení jeho

závažnosti. Nástroj hodnotí subjektivně a objektivně. Výstupem dotazníku je index (dimenze

kvality života) nabývající hodnotu 1–0 (0 – nejhorší,1 – nejlepší zdravotní stav) a VAS

(subjektivní zdravotní stav) nabývající hodnotu 0–100 (0 – nejhorší, 100 – nejlepší zdravotní

stav). Nástroj se běžně využívá pro klinické studie a ekonomické analýzy.

Tyto dotazníky se zaměřují na měření zdravotního stavu a považují se za jakýsi „zlatý

standard“, a to jak u nás v České republice, tak i v zahraničí (Klimešová, 2023).