Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




9. Směry kulturního a uměleckého vývoje v dlouhém 19. století.

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.19 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

9. Směry kulturního a uměleckého vývoje v dlouhém 19. století.

  • Kulturní směry:

Romantismus - je umělecký a filozofický směr a životní postoj euroamerické kultury konce 18. století a začátku 19. století. Základními kameny romantismu jsou cit, individualita (a individuální prožitek) a duše (zejména trýzněná duše). Romantismus vznikl jako reakce na monopol rozumu ve filozofii osvícenství, strohost antikou inspirovaného klasicismu. Výchozí podněty hledal v minulosti (hlavně ve středověku) a v exotických zemích. Proti osvícenskému rozumu staví romantismus často iracionální cit, proti touze znát a poznat touhu prožít a zakusit, proti známému a jasnému mystérium a tajemství, proti racionalitě fantazii. Osvícenský optimismus pokroku vystřídalo zoufalství bezmoci a odhodlání k (rovněž marné) oběti. Tyto charakteristiky jsou typické zvláště pro romantické umění (výtvarné umění, hudba), ale i životní postoje. Romantismu dala vzniknout dvě ve své době populární umělecká hnutí, která více méně reagovala na poptávku publika, a sice anglický gotický román, který v druhé polovině 18. století Anglii rozpoutal vášeň pro tajemno a středověk, a německé literární hnutí Sturm und Drang, které ovlivnilo celou generaci literátů a jejich čtenářů přelomu 18. a 19. století. Zatímco gotický román byl více formou bez hlubšího obsahu a smyslu, než komplexní literární tvar, díla hnutí Sturm und Drang, jehož čelnými představiteli byli Johann Wolfgang Goethe a Friedrich Schiller, byla a jsou vysoce ceněna pro svou vysokou literární úroveň. Romantismus našel uplatnění ve všech uměleckých disciplínách. Umělci se ve svých dílech snažili vyjádřit duchovní náplň tohoto směru prostředky, které měli k dispozici. Literatura zachycuje melancholii, stesk (oblíbený termín spleen - trudomyslnost, smutek) a boj jednotlivce proti společnosti. Malíři zobrazovali ponuré krajiny, ruiny, bouří stižené lesy. Osamocení hrdinové (na obrazech i v literatuře) trávili dlouhé hodiny v panenské přírodě, či byli zmítáni delirii a vášněmi. Hudba využívá lidových motivů i snových obrazů. Oblíbené motivy byly osamocení, noc, nebezpečí, tajemství, stesk či cesty. Nejvýznamnější osobnosti romantismu: a) české - Mácha, Frič, Erben; b) zahraniční - Byron, Scott, Shelley, Dumas, Hugo, Poe, Chopin či třeba Puškin.

Realismus - Realismus vznikl ve Francii v 2. polovině 19. století. Realismus (tj. skutečný) vznikl jako protiklad přísně slohového klasicismu i citového romantismu. Byl ovlivněn především rozvojem přírodních věd a filosofi, snaží se zachytit skutečný stav společnosti, realističtí autoři usilují o objektivní, nezúčastněný pohled. Hlavní znaky realismu: komplexní, pravdivé a věrné zachycení skutečnosti; přesné a všestranné studium společenského života, nitra člověka, zobrazení každodenního života; zobrazuje průměrného člověka, realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů. V Západní tradici závaznost a výskyt realistických tendencí v umění vrcholí koncem devatenáctého století v souvislosti s nárůstem positivismu a materialismu. Představitelé - a) čeští - Borovský, Němcová, Neruda, Sládek; b) zahraniční - Gogol, Tolstoj, Dostojevskij, de Balzac, Zola, Dickens, Twain.

Témata, do kterých materiál patří