13. Města v raném novověku (urbanizace, hospodářství, kultura)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
13. MĚSTA V RANÉM NOVOVĚKU
V raném novověku prožila evropská města, zejména v atlantské oblasti, kam se jednoznačně přesunulo centrum evropské ekonomiky po objevení Ameriky, další bouřlivý rozvoj. Přístavní města při Atlantském oceánu jako centra světového obchodu začala v sobě soustředit kapitál a ve zvýšené míře požadovala novou pracovní sílu. Proto hlavním aspektem raně novověké urbanizace byl demografický růst, který umožnil migraci vesnického obyvatelstva do měst za prací. Dalším podnětem k urbanizaci ve sledovaném období byl vznik centralizovaných protomoderních států se stálým sídlem panovnického dvora (Vídeň, Londýn, Paříž, Petrohrad,…) a především pak schopnost venkova nasytit (velko)město.
Obyvatelstvo:
v 16.-18. století nejen vzrůstal počet městského obyvatelstva, ale zvětšoval se také jeho podíl na celku populace
v 16. století: u nás největší Praha (kolem 40 tisíc obyvatel), Olomouc (cca 20 tisíc, po třicetileté válce vylidněno), horní města (Jáchymov přes 10 tisíc obyvatel), Vratislav (tehdy ještě na našem území)
klasické město 1000-3000 obyvatel, za „velké“ město považují historici kolem 10 tis. obyvatel
většina středoevropských měst měla 20-50 tis. obyvatel.
Praha měla k roku 1800 pouhých 77 tis. obyvatel, ale ve střední Evropě zůstávala stále „velkoměstem“, neboť tu patřila spolu s Hamburkem, Královcem, Berlínem, Drážďany, Vratislaví a Vídní k 7 městům s více 50 tis. obyvateli
Hamburk byl prvním středoevropským městem, které dosáhlo hranice 100 tis. obyvatel, ale až teprve ke konci 17. století
část evropského obyvatelstva, která žila v malých městech (od 2 do 5 tisíc), zůstávala relativně téměř stabilní (8-9%)
počet obyvatelstva středních měst lehce vzrostl
počet obyvatelstva velkoměst nad 100 tis. se téměř ztrojnásobil
zatímco v roce 1500 figurovalo na seznamu 20 největších měst světa jen 5 evropských měst, roku 1800 to už bylo 8 měst
podobně jako v Německu i v našich zemích převládala malá města - většinou to byly spíše poklidné, ospalé lokality, jež svým obyvatelům nabízely vzájemnou pospolitost a pocit jisté bezpečnosti
migrace do měst: důsledkem nutnosti doplňovat vysoké populační ztráty, způsobené vysokou úmrtností ve městech (hlavně po Bílé hoře); zatímco v Čechách jako celku obyvatelstva v 18. století trvale přibývalo, města byla populačně pasivní a jejich růst mohla zajistit jen migrace z venkova, aniž by však tato migrace venkov populačně ohrožovala; svou roli zde hrála i zvýšená poptávka po pracovní síle -> vznik prvních manufaktur vedl již sám o sobě k určitým přesunům obyvatel a k vytvoření nových sídelních jader (podnikatelé brzy nacházeli vhodné staveniště pro své podniky v předměstích, na kraji tehdy ještě hrazených měst, proto silně migrující složkou městského obyvatelstva byla čeleď, učni a tovaryši)