13. Města v raném novověku (urbanizace, hospodářství, kultura)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
výstavby nabývali barokní podoby - dodržovaly půdorysné útvary středověkého města, umělecké prvky – četné nové plastiky, morové sloupy, sousoší a kašny, galerie barokních sousoší (např. alej soch na gotickém Karlově mostě v Praze)
přímým podnětem k rozsáhlejšímu stavebnímu podnikání byly obvykle požáry (např. Pardubice)
jižní a jihozápadní Čechy a jižní polovinu středních Čech pokrývala hustá síť drobných městeček s nepatrným ekonomickým a demografickým potenciálem, mající jen lokální výrobní a tržní funkci
v severních, severozápadních a severovýchodních Čech existovala od počátku 18. století hustá síť větších městských obcí, které spolu se svým venkovským okolím vděčily za svou prosperitu textilní výrobě určené především pro vzdálené trhy
úrodné oblasti dolního Poohří a Polabí sice nebyly tak silně urbanizovány jako sousední „hory“, nicméně i tam se vyvinula relativně hustá síť větších měst (Mladá Boleslav, Jičín nebo Hradec Králové apod.) vděčící za svůj rozvoj jednak tradičnímu řemeslu, jednak čilému obchodu s obilím mezi „krajem“ a „horami“
Organizace města:
zásahy šlechty: snaha o větší pravidelnost půdorysného utváření, sjednocování výšek měšťanských domů, jednotně koncipované řešení průčelí i stavebních detailů celých skupin domů a celých městských prostorů; náměstí, která byla v předcházejícím období chápána ryze účelově, přetvářejí se na reprezentační prostory s ozdobnými průčelími domů a s dekorativně řešenými kašnami
Pardubice (Pernštejnové, 1583 využili požáru), Nové Město nad Metují a Moravská Třebová (rod pánů z Boskovic)
touha po reprezentativnosti, hraničící až s konkurencí s panovnickým dvorem, znásobila podněty a vyústila v představu monumentální šlechtické rezidence -> palác Albrechta z Valdštejna, postavený v letech 1624-1630 v Praze na Malé Straně - rozlehlá raně barokní rezidence s rozsáhlou a architektonicky bohatě vybavenou zahradou zabrala pozemky 26 domů středověké parcelace a dalších objektů, Albrecht z Valdštejna současně rozvíjel i města svého vévodství (Liberec), zejména se soustředil na rozvoj svého rezidenčního města, jímž byl od roku 1622 Jičín
Česko-německé soupeření:
z 11 největších venkovských měst v Čechách ležela na českém jazykovém území jen 3 (Kutná
Hora, Litomyšl a Jindřichův Hradec)
na Moravě si Brno, Olomouc, Jihlava a Znojmo stejně jako slezská Opava, zachovaly jasnou německou většinu, nebo alespoň německý ráz vyšších vrstev městské společnosti
existoval i podstatný rozdíl v mentalitě obyvatelstva převážně německých protindustriálních měst a městeček v severních Čech a jesenické oblasti, daleko otevřenějších modernizaci, a drobných městeček na českém jazykovém území, zejména v jeho jižních oblastech, ekonomicky zaostávajících a udržujících si silné rysy konzervatismu, příznačné pro tradiční stavovskou společnost