13. Města v raném novověku (urbanizace, hospodářství, kultura)

Kultura měst:

• centra kulturní aktivity a vzdělanosti a jejich úloha v tomto směru ještě vzrostla díky rozvoji školského systému a knihtisku, který získal pevnou základnu právě ve městec

• další prostředky kulturního a ideového působení a výměny informací: noviny (v Praze německé od 2. poloviny 17. století, české od roku 1718), divadlo nebo i veřejné knihovny, v době osvícenské vznikají učené společnosti (Olomouc, Praha, Brno), významnými centry intelektuálního úsilí se stávají zednářská lóže a šlechtické salony

• divadlo bylo velmi úzce spojeno se šlechtickou společností ve velkých městech: první pražské divadlo vzniká roku 1724 jako soukromé divadlo hraběte Františka Antonína Šporka a teprve roku 1739 je vybudováno v Praze divadlo městské (v Kotcích) – divadlo zřízené z měšťanské iniciativy, ovšem určené do velké míry šlechtické společnosti

• koncentrací šlechty ve městech, zejména v zemských hlavních městech, v první řadě v Praze, ochudila města vlastně venkov o jeho elity

• koncentrace šlechty tak nejen ekonomicky posiluje město (šlechta tu spotřebovávala rentu získanou od vesnických poddaných), ale přináší i nové podněty pro jeho kulturní život

• vesnice:

  • zánik početné drobné šlechty a přesun zámožnější šlechty do měst -> vesnice čistě rolnické

  • města v raném novověku dodávala venkovu jeho kněžskou inteligenci (zatímco ve středověku se vesnický klérus rekrutoval z největší části z místní často nepříliš vzdělané šlechty, přichází v raném novověku na vesnické fary v převážné většině profesně kvalitně připravený klérus městského původu)

  • od poslední čtvrtiny 18. století pak byl venkov z měst zasažen i intenzivním šířením hospodářské osvěty v podobě tisku a různé brožurové literatury

• menší města vykonávala nad každým jednotlivcem dohled, kde se individuum ještě nemohlo skrýt v anonymním davu tak jako ve velkých městech 19. a 20. století

• městská společnost v českých zemích, stejně jako v sousedním Německu, byla společností stabilní, ale také v mnoha směrech omezenou -> stabilitu této společnosti posilovala zejména četná disciplinační opatření ze strany církve i městských vrchností, podrobně normující otázky manželství, mravnosti, cechovního života, oděvu, luxusu a mnoha dalších stránek života ve městě, stejně jako důraz na tradici a zažité zvyklosti

• v našich městech raného novověku se setkáváme se silným konzervatismem, zejména v řadách cechovního řemeslnictva a městské honorace

Urbanizace:

• regionálně a časově silně diferencovaný

• vedle tradiční funkce výrobní, tržní a obranné (pevnostní) se ve srovnání se středověkem uplatňovaly ve zvýšené míře funkce rezidenční (viz urbanizace šlechty), administrativní, univerzitní a kulturní a začínala také větší diferenciace měst podle toho, jaké funkce v nich převládaly

• tradiční obchodní funkce měst nabyla v novověku nových dimenzí zejména v důsledku rozvoje světové ekonomiky, především obchodu s koloniemi a vytvářením celoevropského trhu, spočívajícího (podle I. Wallersteina) na dělbě práce mezi evropským ekonomickým jádrem, semiperferií a periferií

• význam měst jako správních a rezidenčních center pak rostl spolu se stoupající úlohou státu v raném novověku

• v časech náboženských válek pak mohla některá města naplňovat i funkci exilových měst, ve kterých pak mohlo pod vlivem exulantů docházet ke změnám např. v ekonomické struktuře města, v profesní skladbě obyvatel či v městské architektuře

• v mnoha případech docházelo ke kumulaci několika funkcí do jednoho města (Londýn, Praha, Vídeň,…)

• velmi silný vzestup urbanizace v 16. století, slabší v 17. století a ještě slabší v 18. století, kdy naopak nastává rychlý růst vesnické populace

• rychlý rozvoj měst v Anglii kontrastuje s tím, že v Nizozemí se rozvoj měst v 17. století zastavil a že se v Belgii dokonce v průběhu raného novověku míra urbanizace poklesla

• vývoj v severní Evropě, v Polsku a Litvě směřoval k dohnání středověké urbanizace, která se těmto částem Evropy vyhnula, kdy vznikly stovky nových měst

• mimořádně rychlý rozvoj zaznamenaly tři typy měst: