13. Města v raném novověku (urbanizace, hospodářství, kultura)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
pevnostní města:
nově budována s podstatnou změnou ve vojenství v 17. století, tj. vytvořením stálých armád
nové pevnosti byly budovány na strategických významných směrech a byly do nich umisťovány i stálé posádky, zbrojnice, sklady, lazarety
vznikaly jak přestavbou starých opevněných měst (např. Praha, Olomouc, Brno), tak i na „zeleném trávníku“ (Terezín, Josefov), a to podle neustále zdokonalovaných zásad vojenského inženýrství
pražská fortifikace byla nejmohutnějším opevněním v Čechách vybudovaným po třicetileté válce -> bastionové opevnění, zahrnující i vyšehradskou pevnost, bylo v zásadě vybudováno v letech 1650-1727, poté bylo už jen zdokonalováno a doplňováno menšími úpravami
Cheb: druhé pevnostní město v Čechách, nově opevněný v letech 1652-1711
na Moravě byla roku 1655 císařem prohlášena za pevnost Olomouc, Brno, Jihlava a Uherské Hradiště
v první fázi se důkladného opevnění dostalo Brnu, zatímco Jihlava byla obehnána zcela jednoduchými zemními valy a olomoucké opevnění zůstávalo až do slezských válek silně zanedbáno
nová etapa opevňovacích prací nastala po slezských válkách, které ukázaly nedostatky dosavadní soustavy; nové pevnosti svým umístěním vytvářely obranu proti dalšímu možnému pruskému vpádu
v případě výstavby Terezína a Josefova ke sklonku 18. století se jednalo o určitý anachronismus -> byl to opožděný a také z hlediska vyvíjející se válečné techniky již neúčinný záměr, při jehož realizaci byly uplatněny tehdy již dožívající koncepce centrálních pevností s klasicistním půdorysem vnitřního uspořádání a složitým hvězdicovým opevněním
přebudováním starších měst na moderní pevnosti bylo hlubokým zásahem do jejich podstaty -> bylo přerušeno organické spojení měst a předměstí, hradební krunýř nedovoloval organický růst města, řemeslná výroba byla podřizována potřebám armády = zřízení pevností tedy rozvoj daných měst spíše zbrzdilo.
poddanská města a městečka:
jejich rozvoj měl poněkud jinou podobu než v období před rokem 1620 -> ubylo nových založení a povýšení, která by směřovala k vytvoření dalších správních a tržních center jednotlivých panství; přesněji řečeno stávalo se to jen výjimečně (např. založení nového městečka Nová Včelnice (též Nový Etynk) v jižních Čechách; povýšení vsi Lysice nebo Neustupov na městečko; na město povýšeno městečko Nové Město na Moravě či Hrabyně)
vedla vytrvalý zápas se svými vrchnostmi za rozšíření svých práv nebo na obranu stávajících, ohrožovaných ze strany vrchnosti současně v 17. století řada bezvýznamných městeček za ekonomické deprese a někdy i pod tlakem vrchnosti, které šlo o to získat co největší počet robotníků, poklesla na ves (např. Zdice, Kozojedy, Kounov nebo Zvíkovec)