13. Města v raném novověku (urbanizace, hospodářství, kultura)

• průmyslová města Anglie (Birmingham, Leeds, Manchester,…), některé přístavy na atlantském pobřeží Evropy (Bristol, Liverpool, Rotterdam,…)

• nová hlavní města jako Berlín, Drážďany, Madrid, Paříž s Versailles, Turín, Petrohrad, pozoruhodný byl vzestup Londýna, který spojoval dvě zmíněné funkce, hlavního města a velkého přístavu (z 60 tis. roku 1500 na 861 tis. roku 1800), k 1800 ho následovala města s více než 100 tis. obyvateli: druhý Istanbul (cca 570 tis.; Istanbul je mylně považován za evropské město) a třetí Paříž (547 tis.); dále např. Neapol (430), Vídeň (241) Moskva (238), Amsterdam (201), Berlín (172), Řím (153), Hamburk (130), Marseille (110), Kodaň (100).

• největší města světa v raném novověku se však nacházela v Asii (Čína, Japonsko)

Růst českých a moravských měst v 16.-18. století

• značně pomalejší než růst měst západoevropských

• celkem existovalo na území dnešní České republiky v polovině 16. století asi 41 královských a věnných měst (z toho na Moravě jen 6) a téměř 700 poddanských a horních měst a městeček

• lze zřetelně odlišit několik skupin měst, které vykazovaly velmi různou dynamiku vývoje

1. horní města:

   • nový rozvoj těžby stříbra a dalších kovů (především cínu) v Krušnohoří, kde byly dosídleny vysoké polohy zakládáním nových horních center

   • kolonizaci této oblasti provedli kolonisté ze Saska i z jihoněmeckých zemí

   • hornická kolonizace Krušných hor a Slavkovského lesa vyvrcholila ve 30. letech 16. století

   • zprvu posílila populaci zde už existujících měst a městeček, případně vsí, v této době nově povýšených na horní městečka – např. Horní Slavkov, Krásno, Čistá, Krupka, Nejdek, Kraslice,… Po roce 1500, kdy příliv kolonistů zesílil, byla v 1. polovině 16. století založena v údolích Krušných hor a zčásti přímo na vrcholné náhorní planině řada nových horních měst a městeček – např. Jáchymov, Měděnec, Oloví, Hora Svaté Kateřiny, Vejprty, Horní Blatná či Boží Dar,…

   • v polovině 16. století došlo k vyčerpání nejvýhodnějších rudních ložisek (zejména stříbra), a když zároveň začalo do Evropy proudit ohromné množství drahého kovu z kolonií, začala těžba opadávat a zmíněné lokality se rychle vylidňovaly

   • při hledání nových ložisek sice ještě v letech 1550-1570 vzniklo několik dalších horních městeček (např. Hora Svatého Šebestiána, Přebuz), šlo však jen o centra lokálního významu s krátkou konjunkturou

   • kolem roku 1600 byla celá krušnohorská oblast v úpadku a její obyvatelstvo bylo nuceno hledat nový zdroj obživy, hlavně v domácké textilní výrobě, nebo se stěhovalo pryč

   • část nově založených horních měst, jako Horní Blatná, Boží Dar nebo Hora Svatého Šebestiána, se vyznačovala pozoruhodně pravidelným půdorysem s centrálním náměstím a šachovnicově uspořádanou uliční sítí -> cenný přínos renesančního urbanismu, založeného na myšlence racionality, k vývoji naší městské sítě

   • Krušnohoří a Slavkovský les byly oblastí výrazně spotřební, se specifickou podobou sociálně-profesní struktury, v níž převažovalo obyvatelstvo spojené s těžbou a zpracováním kovů, kde však byla postupně ve stále větší míře zastoupena i další řemesla určená pro místní trh a později, po vyčerpání rudních zásob, textilní výroba určená pro export -> oblast byla zcela nevhodnou pro zemědělskou výrobu ve velkém, a tudíž byla odkázána na dovoz zemědělských výrobků, což vytvářelo tlak na rozvoj zemědělské výroby v Podkrušnohoří a také na rozmach obilních trhů ve významných podkrušnohorských městech – Kadaň a Žatec

   • mezi novými horními městy zaujímal zcela mimořádné postavení Jáchymov -> po svém založení v roce 1516 se z něho vyvinulo druhé největší město v Čechách, stejně zaznamenal brzy rychlý pád (v roce 1533 měl mít 18 tis. obyvatel, v roce 1601 už jen něco přes 2 tis. obyvatel)

2. řemeslná města:

   • v polovině 16. století to bylo (někde jen dočasně) zejména soukenictví v lokalitách jako Broumov, Rychnov nad Kněžnou, Lanškroun, Litomyšl, Frýdlant, Jindřichův Hradec, Tábor, Jihlava, Olomouc

   • po 1550 naopak nastal rychlý rozvoj plátenických městeček v severních a východních Čechách a v jesenické oblasti, který pokračoval i v následujících staletích

   • rychlý růst královských měst související s rozmachem exportního řemesla byl v 16. století spíše výjimkou – většina jich tehdy vyráběla jen pro místní trh a populačně spíše stagnovala

   • Olomouc (tehdy hlavní město markrabství, centrum moravské církevní správy a významné soukenické středisko) zažila v 16. století dynamický rozvoj

   • naproti tomu Brno, které roku 1411 ztratilo charakter sídla moravských markrabat a v následujícím období nedokázalo dynamizovat svůj ekonomický potenciál, v 15.-16. století upadalo

3. poddanská města:

   • rychlý rozvoj zaznamenala ve 2. polovině 15. a v 16. století poddanská města a městečka podporovaná vrchnostmi jako centra nově se vytvářejících dominikálních trhů, jako správní střediska velkostatků i jako střediska výnosné řemeslné výroby

   • v této době byly u nás četné vsi povýšeny na městečka a mnohá městečka na města, kromě toho jednotlivá poddanská města a městečka získala četná další privilegia, zejména tržní

   • nová tržní a současně i správní centra jednotlivých panství přitom získala v některých případech i funkci rezidenční

   • na konci 16. století se však tento proces zbrzdil a do konce existence stavovské společnosti se už městská síť v Čechách co do hustoty příliš neměnila

4. Praha:

   • mimořádné postavení mezi našimi městy

   • v této době posílila svou pozici správního a rezidenčního města

   • po 1547 si zde vytvořil menší dvůr Ferdinand Tyrolský, ustanovený místodržícím svým otcem Ferdinandem I., v letech 1583-1612 byla Praha trvalou rezidencí Rudolfa II.

   • Praha se stává v této době rovněž sídlem nových centrálních úřadů

   • od počátku novověku se do města stahuje z venkova k dlouhodobému pobytu i značná část šlechty, která si tu zakupuje domy a buduje paláce

   • na počátku 16. století měla Praha asi 30 tis. obyvatel, v době rudolfinské asi 60 tis., těsně v předvečer třicetileté války asi 45-50 tisíc, k roku 1800 pouhých 77 tis. obyvatel

   • běžná tržní centra jednotlivých panství, kterých od 2. poloviny 15. století přibývalo v ještě daleko větší míře než měst a městeček horních, vznikala spíše povyšováním osad nižšího typu

   • Králíky v Orlických horách, Všeruby u Domažlic - tržní centra založená v 16. století na „zelené louce“ v souvislosti s novou kolonizací dosud neosídlených pohraničních oblastí

   • Nové Město nad Metují - založeno spolu s novým vrchnostenským sídlem na samém poč. 16. století na dosud neosídlené ostrožně a jako hospodářské a administrativní centrum nově budovaného krčínského (později novoměstského) panství, ale i jako útočiště pro členy jednoty bratrské