13. Města v raném novověku (urbanizace, hospodářství, kultura)

Vývoj měst na Moravě a ve Slezsku:

• probíhal v zásadě stejně jako v Čechách

• na Moravě ani v této době nevzniklo centrum tak výlučného postavení, jaké měla v Čechách Praha, ale současně tu bylo relativně více měst než v Čechách

• Brno (roku 1765 7 805 obyvatel), Jihlava (6 564), Olomouc (6 229), ve Slezsku Opava

• Brno bylo až do poč. 19. století zároveň pevností, došlo tu k intenzivnímu rozvoji předměstí, pro který bychom jinde na Moravě obtížně hledali analogii

• výrazným činitelem při rozvoji městské sítě a při formování vnějšího vzhledu měst v českých zemích byla vrchnostenská iniciativa, zatímco iniciativa státu (s výjimkou pevnostního stavitelství) a iniciativa samotných městských obcí přinášely skromnější výsledky

• mezi novými horními městy a městečky vzniklými na přelomu 15. a 16. století (včetně Jáchymova) převažovala města a městečka poddanská (jeden z důsledků ohromného rozmachu šlechtického velkostatku)

• definitivní zánik jakékoliv politické moci měst přinesla porážka českého stavovského povstání v roce 1620 a na ní navazující nové uspořádání ústavních poměrů v Čechách a na Moravě Obnoveným zřízením zemským

• omezování městské samosprávy vyvrcholilo v době osvícenského absolutismu -> působila na postavení měst centralizující se státní moc za Marie Terezie a Josefa II. -> státu záleželo na hospodářské úrovni měst (kvůli stoupající potřebě, zvláště ve vojenství, peněz – daně)

• centralizovaná hierarchie měla vliv nejen na novou výstavbu, ale též na přestavbu většiny dochovaných feudálních měst (likvidování střech gotického typu s hřebeny kolmými k průčelí budov a nahrazení střechami s hřebeny rovnoběžnými s průčelím, které byly předělovány požárními zdmi) + nevhodné využití nebo likvidace množství architektonicky vysoce cenných souborů, zrušených kostelů a klášterů, kterých bylo použito pro potřeby armády, jako skladišť, dílen apod.