8. Dědictví kolonialismu a jeho vliv na současnost

8. Dědictví kolonialismu a jeho vliv na současnost

Imperialismus

- politika rozšiřování moci jednoho státu nad jinými státy či územími s cílem jejich přímého nebo nepřímého ovládnutí a vytváření říší (impérií), jedná se o proces a současně ideologii stavící na nerovných vztazích mezi lidmi a územími, na bázi nadřazenosti a kontroly, termín úzce souvisí s kolonialismem, neboť nadvláda se mohla dít formou kolonizace

- „šíření Evropy do světa“

- 15. století – objevné plavby Španělů a Portugalců

- vrcholný imperialismus: 2. polovina 19. století – 1. polovina 20. století

- průmyslová revoluce dodala imperialismu na dynamice, imperialistické snahy se začaly považovat za národní a ekonomickou nezbytnost, výsledkem byl vznik panství několika evropských mocností nad většinou planety

- expanzi podpořily výsledky technické revoluce: paroplavba, dieslové turbíny, železnice, stavba průplavů, kulomety…

- sílily ekonomické argumenty, zatímco v éře absolutismu 18. století bylo úkolem kolonií přispívat k obohacování země, v 19. století získalo význam získávání surovin, levné pracovní síly a odbytišť pro výrobky

- výklady o civilizační a rasové nadřazenosti (rasismus byl propojen se sociálním darwinismem)

- tzv. břímě bílého člověka (báseň z roku 1899 od britského koloniálního spisovatele Rudyarda Kiplinga) – povinnost bělochů vést „podřadné lidi“, učit je

- prestižní národní soupeření, při němž byly někdy váhající vlády k imperialismu tlačeny nacionalistickou veřejností

- strach z přelidnění

- největší impérium vybudovala Británie (Indie, Barma, Malajsie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, jižní Afrika), správa území byla různorodá, vyjma dominií, směřovala od zajištění obchodu k politickému ovládání, obchodní společnosti byly střídány správními koloniemi se značnou vnitřní autonomií nebo protektoráty, kde „ochrana“ země byla ve skutečnosti omezením její vnitřní i vnější nezávislosti

- dominia = samosprávné celky, za jejichž zahraniční politiku, obchod a obranu odpovídala kolonizátorská země (Anglie – Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Jižní Afrika)

- Francie ve svých koloniích (např. Indočíně) volila cestu protektorátů

- pronikání Ruska na Sibiř a Dálný východ mělo ráz připojování oblastí k vlastnímu mateřskému území, což bylo spojeno s rusifikací

- Japonsko ovládlo Tchaj-wan a Koreu

Kolonialismus

- kolonizace = už od dob antického Řecka spojena se zabíráním cizí půdy a usazováním kolonistů

- kolonialismus = novověký a v první řadě Evropany praktikovaný proces zisku a rozšiřování nadvlády určitého státu nad územím a lidmi a jejich využívání k lepšímu prospěchu, čímž je neoddělitelný od imperialismu

- novodobější kolonizace je velice jasně založena na finančním zisku, nových trzích a zejména na dobývání nových zdrojů surovin a získání odbytiště výrobků, je to jasně patrné v případě největší koloniální velmoci, Anglie, která roku 1600 založila Východoindickou společnost právě za tímto účelem