8. Dědictví kolonialismu a jeho vliv na současnost
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- jazyk: koloniální správa se opírala o vnucení cizího jazyka, v mnoha zemích zůstal jediným nebo hlavním komunikačním médiem mezi etnickými skupinami, usnadňuje pronikání západní kultury (a s ní spojených hodnot a vzorů), tam, kde se část místních elit cítí invazí západních hodnot ohrožena, vzniká prostředí pro vznik fundamentalismu
- demografický přechod (a imigrační politika): projevem demografického přechodu je vysoký přirozený přírůstek obyvatel, v Evropě vrcholil demografický přechod v době koloniální expanze (kolonizace), v postkoloniálních zemích probíhá demografický přechod v prostředí uzavřených státních hranic
- symboly koloniální moci: upevňování moci prostřednictvím vizuální reprezentace v krajině (zvláště městské), architektura koloniálních metropolí, snaha postkoloniálních elit o vybudování nových hlavních měst se symboly nové moci
Edward Said: Orientalismus (1978)
- diskurz kladoucí do kontrastu civilizovanou a rozvinutou Evropu a barbarský, podřízený Orient
- přispívá k utváření podřízených, post-koloniálních kultur a subjektů
- soubor textů, obrazů a uměleckých děl, jejichž prostřednictvím se v Evropě 19. a 20. stol. vytvářel obraz o Orientu, cílem není poznání života, ale konstrukce mýtů a stereotypů
- pomáhal konstruovat identitu obyvatel Occidentu jako kontrastní k „těm druhým“ obyvatelům Orientu
- vytváření podřízené kultury kolonií, i představy Západu o vlastní nadřazenosti
- Said: „Bez pochopení diskurzu orientalismu není možné vysvětlit nesmírně systematické úsilí, jímž byla evropská kultura v postosvíceneckém období schopna vést a dokonce vytvářet Orient politicky, sociálně, vojensky, vědecky i imaginativně.“