8. Dědictví kolonialismu a jeho vliv na současnost

- kritika kolonialismu existovala už od jeho počátků v 16. století

- typy:

• osídlovací = přesuny relativně velkých skupin obyvatel z mateřské země na kolonizovaná území, osadníci mohou početně převýšit původní obyvatele, přesouvat je do rezervací, ovšem současně může docházet k mísení obou skupin i jejich tradic, Severní a Jižní Amerika, Austrálie

• vykořisťující = zaměřoval se na kontrolu území, jeho hospodářství, přírodních i lidských zdrojů, místní instituce dál řídili domorodci, ale tyto sloužily k udržení nadvlády kolonizátora, kolonizátoři tvořili malou panskou kastu oddělenou od domácího obyvatelstva, Britové v Indii

- důvody: touha po poznání a zvědavost, ekonomické a obchodní, náboženské, politické

- pokrok jako legitimizace kolonialismu a optimistická myšlenka: určité společnosti jsou díky pokroku rozvinuté, na rozdíl od primitivních, které potřebují jejich pomoc, dohled a poručnictví, pokrok je nutný a závazný proces, břemeno bílého muže, násilí a útlak ve jménu pokroku jsou tolerovány

- dřívější vidění: kolonista tvrdě pracoval, ve své rodné zemi byl pronásledován kvůli náboženské víře, odešel a usadil se tam, kam ho povolal Bůh, tam chtěl spokojeně žít, musel se však bránit proti tamním útočníkům

- rozvoj a modernizace, nová identita, bílí lidé považováni i za učitele a doktory

- vykořisťování, nucená migrace, násilí, ztráta identity, jednostranné zaměření na vývoz, umělé vytyčování hranic (např. podle poledníků) a rozdělování oblastí

- zpětný vliv na Evropu: přebírání cizích potravin, duchovních vlivů

- ze vzájemného působení a splývání vzešel současný globalizovaný svět

Postkolonialismus

- etapa po 2. světové válce, kdy většina kolonií získala, resp. si vybojovala samostatnost

- kolonizace vnucovala místním domorodým společnostem sociální a kulturní přeměnu, která je svými dlouhodobými účinky dodnes ovlivňuje

- objevila se kritika, že kolonialismus způsobuje psychické deformace a kulturní i ekonomický rozvrat, včetně závislosti území a obyvatelstva na mateřské zemi

Dědictví kolonialismu

- hospodářské důsledky: hospodářská specializace (produkce primárních komodit), regionální specializace (vysoký podíl jedné komodity na příjmech z exportu), nerovná obchodní výměna (výrobky ze zemí s vysokou úrovní mezd jsou na světových trzích drahé)

- politické hranice: často vymezované bez ohledu jazykové, kulturní a hospodářské vztahy, jsou výsledkem soupeření mezi impérii, jazyková a kulturní heterogenita společnosti uvnitř koloniálních hranic častou příčinou občanských válek, naopak v Evropě se ustalovaly postupným vývojem, docházelo k ideologické homogenizaci (nacionalismus)

- politický systém: V Evropě se vytvářel dlouhodobou konfrontací politických institucí a měnící se struktury společnosti, mimo Evropu byl tento vývoj přerušen a nahrazen (násilnou) implantací cizího systému, vývoj po dosažení nezávislosti: systém se udržel tam, kde byla umožněna participace místním elitám (Indie), politická nestabilita, provázející formování nového systému (po zavržení systému koloniálního), pokračující tlak bohatých zemí („šíření demokracie“)