Rozvoj moderní architektury - svět

vítězství moderní architektury

předválečná avantgarda v architektuře - individualistická moderna

• průkopnická architektura prvních 14 let 20. století se snaží využívat moderní materiály a konstrukce, soustředí se na jednoduchý a funkční tvar, účelnost, harmonii materiálů a proporcí, bez ornamentu

• tyto názory se osobitě objevují v dílech předních architektů jako Otto Wagner, Peter Behrens, Toni Garnier, Auguste Perret, Adolf Loos, Frank Loyd Wright, Eliel Saarinen a Jan Kotěra

• mnoho secesních architektů dospívá k moderně (

• teoretický základ dává Otto Wagner - nepraktické není krásné, Berlage - vnějšek architektury má být odraz jejího vnitřku a Adolf Loos - ornament je zločin, architektura není umění

• v Německu utváří moderní architekturu skupina Deutscher Workbund (Muthesius, Schmidt, Nauman) - jednoduchá, racionální, strojová výroba

• Peter Behrens - architekt a umělecký poradce AEG - tvoří pro ně design spotřebičů, propagační materiál a továrny (Továrna na turbíny v Berlíně 1909) - poznamenán hnutím Arts and Crafts ale propaguje strojovou výrobu. Pracovalo u něj mnoho moderní architektů (Corbusier, Gropius, Rohe)

• Walter Gropius - snaží se spojit levné a pohodlné bydlení pro dělníky - brožura o standardizaci výstavby domů (1910) pro AEG. Továrna na kopyty v AFeldu (1911) - bez výzdoby

• Hendrik Petrus Berlage - architektura spočívá v utváření prostoru, nikoliv navrhování průčelí, zdi mají být hladké a bez ornamentu. Burza v Amsterodamu (1897-1903) - z cihel a bez ozdob

• výstava Werkbundu proběhla v Kolíně nad Rýnem r. 1914 - Taut navrhl pavilon a Gropius a Meyer Továrnu skupiny Werkbund

• před válkou tvoří i Frank Lloyd Wright - dům Coonleye, dům Robieových 1909

• v Čechách se od secese k moderně odklání Jan Kotěra pod vlivem Wrightovým a Berlagovým

avantgarda po první světové válce

• po světové válce se hlavně v Německu dostavuje pocit zoufalství nad zánikem předválečných představ o rovzoji umění - objevuje se expresionismus

• expresionistická architektura byl reakcí na strohý industriální styl Deutscher Werkbund

• byla utopická, idealizovaná a zaměřená spíše smyslově než racionálně

• v roce 1918 organizuje Bruno Taut Dělnickou uměleckou radu - rozpadá se po povstání Spartakovců (1919 - pokus o komunistický puč v Německu - povstání potlačeno a organizátoři popraveni), ale jeho členové si dále dopisují a rozvíjí expresivní činnost - Taut, Erich Mendelsohn a Walter Gropius

• Bruno Taut - fantastické projekty chrámů na horských vrcholech, hlavní architek Magdeburku - strohá sídliště - kvůli nedostatku financí

• Erich Mendelsohn - Einsteinova věž v Postupimi (1919-1922) - organická a oblá věž z betonových a sádrových ploch.

• Walter Gropius - Pomník obětem války ve Výmaru - expresivní rozeklanost

• Hans Poelzig - Velké divadlo v Berlíně (1919)

• Peter Behrens - továrna I.G. Farben v Hochstu (1920-1924) - různé tvary a stíny cihlových zdí

• Ludwig Mies van der Rohe - Pomník vůdců revoluce Spartakovců (1926) - rozmanité zpracování povrchu

• expresionismus v Holandské architektuře reprezentují Michael de Klerk a Piet Kramer - navrhovali bytovou výstavbu pro Amsterdam - pracovali souběžně se skupinou De Stijl a inspirovali se Berlachem. Jejich stavby zavádějí tradici dobře řešeného a levného bydlení.

• v Čechách expresionismus ovlivňuje Jiřího Krohu