1-SomN

polopropustnou membránou, aby se vyrovnaly hladiny

 Osmolalita ve vztahu k buňce se nazývá tonicita a jsou tři druhy:

 Hypertonické prostředí - oproti zkoumané buňce koncentrovanější - více rozpuštěných látek

než v buňce. Buňka zpravidla odevzdává vodu (plamolýza)

 Hypotonické prostředí - je oproti zkoumané buňce méně koncentrovaný - méně

rozpuštěných látek než v buňce. Proto buňka zpravidla přijímá vodu. Živočišné buňky
zpravidla praskají

 Izotonické prostředí - má stejnou koncentraci jako zkoumaná buňka

Onkotický tlak

 Je osmotický tlak způsobený bílkovinami

 U člověka je hodnota asi 25mmHg, a je jen velmi malou částí celkového osmotického tlaku v plazmě –

6.000 mmHg

Acidobazická rovnováha

 Řada pochodů v organismu je velmi citlivá na pH tělesných tekutin, a jejich normální průběh je možný

jen v relativně úzkém rozmezí

 Obecně se jako pH tělesných tekutin, které je ještě slučitelné se životem považuje rozmezí od 6,8 – 7,8,

za fyziologické je ale považováno rozmezí 7,35 – 7,45

 Pokles pH pod 7,35 se nazývá acidóza, vzestup nad 7,45 alkalóza

 Acidobazická rovnováha je označení pro rovnovážný vztah mezi kyselinami a zásadami uvnitř

organismu

 Proti narušení této rovnováhy má organismus tři obranné linie:

1. Pufrovací systémy

 Principem pufrovacího systému je vazba nebo naopak uvolňování vodíkových iontů pufry

– tedy chemickými látkami v extracelulární a intracelulární tekutině, které minimalizují
změny pH

 Nejdůležitějším je pufrovační systém bikarbonátový

2. Respirační systém

 Pracuje pomaleji než pufry, v rámci minut

 Reguluje pH zvýšením nebo snížením alveolární ventilace – to vede ke změně vylučování

oxidu uhličitého

 Zvýšená ventilace vede ke zvýšenému odstraňování CO2 z extracelulární tekutiny a ke

snížení vodíkových iontů

3. Renální kompenzaci

 Některé kyseliny nemohou být eliminovány respiračním systémem a jejich vylučování je

úkolem ledvin. Jde především o kyselinu sírovou a chlorovodíkovou

 Kromě vylučování kyselin ledviny také brání ztrátám bikarbonátových iontů

Krev

 Neprůhledná, červená vazká tekutina, která koluje v uzavřené soustavě krevních cév

 Celkové množství krve je poměrně stálé, ale je závislé na věku, pohlaví a hmotnosti

 Dospělý muž má kolem 5 – 6l krve, žena má v průměru o 10 % méně, okolo 4,5l Tento rozdíl vzniká v pubertě – testosteron pozitivně ovlivňuje krvetvorbu, muži mají také více svalové

hmoty

Funkce krve:

Transportní – transportuje plyny (kyslík a CO2), zprostředkovává výměnu látek mezi orgány, odvádí
z těla produkty metabolismu, které transportuje do plic, jater a ledvin, rozvádí po těle hormony a teplo

Speciální – udržování homeostázy – krev pečuje o rozdělení vody mezi oběhovým systémem, buňkami
a extracelulárním prostorem. Také teplota je závislá na transportu tepla krví. Dále zprostředkovává
obranu organismu