1-SomN

 Funkce

-

Probíhají na ní četné biochemické reakce

-

Zprostředkovává výměnu látek a energie – je polopropustná (semipermeabilní)

-

Dochází zde k přenosu informace mezi buňkou a okolím

-

Udržování homeostázy v buňce

 Transport látek přes membránu

-

Některé látky přecházejí přes membránu snadno, některé za určitých podmínek a některé vůbec

-

Způsoby přenosu lze rozdělit z hlediska fyzikálního na:

1. Transport přímo přes membránu

 Difuze – takto přecházejí látky s malými molekulami na základě koncentračního spádu

(rozdílné koncentrace na obou stranách)

 Osmóza – zvláštní případe difuze, týká se vody, která přechází přes membránu snadno.

Pokud je buňka obklopena roztokem o stejné koncentraci voda neprochází. Pokud se
koncentrace liší, přechází

2. Transport prostřednictvím membránových proteinů

 Aktivní transport – vyžaduje dodání energie a může probíhat i proti koncentračnímu

spádu

 Pasivní transport – není třeba energie, probíhá po koncentračním spádu

3. Transport prostřednictvím membránových váčků

 Exocytóza – membrána měchýřku (např. se sekrečním produktem buňky) postupně splyne

s membránou buňky a obsah se uvolní mimo buňku

 Endocytóza – látky v okolí buňky se vychlípením memrány postupně shromáždí do

vytvořeného měchýřku a přejdou v něm do buňky (př.: fagocytóza bílých krvinek)

+ Iontové kanály

 Některé látky do buňky procházejí přes transportní protein v membráně – uvnitř takového proteinu je

vodou naplněný kanál, kterým mohou difundovat malé molekuly. Ty se pohybují po svém
koncentračním spádu a jejich pohyb je rovněž ovlivněn membránovým potenciálem. Sodíkové kanály,
draslíkové kanály

Dělení buněk

 Hlavní fází každého dělení je okopírování a rozdělení dědičné informace

 Výchozí buňce říkáme buňka mateřská, nově vzniklé buňky se označují jako buňky dceřiné

Mitóza

 Je buněčné dělení všech somatických buněk, při kterém vznikají dvě dceřiné buňky se stejným

karyotypem2 jako mateřská buňka

 Je nejčastějším dělením v lidském organismu

 Má 4 fáze, které na sebe plynule navazují:

1. Profáze

-

Buňka se zvětšuje, v jádře mizí jadérko, rozpadá se jaderný obal

-

V důsledku postupné kondenzace chromatinu3 zřetelně vystupují vláknité chromozomy

-

Pokud byl v cytoplazmě jeden centriol, rozdělí se na dva a vzdalují se k opačným pólům buňky

-

Mezi nimi se vytváří typické dělící vřeténko tvořené soustavou mikrotubulů

-

Podstatným znakem je promísení karyoplasmy a cytoplasmy – mixoplazma

2. Metafáze

-

Chromozomy se seskupují kolem dělícího vřeténka (do ekvatoriální roviny), v této době je již

vidět, že každý chromozom je rozštěpen podélně na dvě chromatidy, jenž jsou spojeny
v jednom bodě