B18.....................................................................................zrevidováno
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
B18) Obligationes quasi ex contractu a quasi ex delicto
bipartice - obligace vzniká z deliktu nebo z kontraktu, nad to uznávány jiné důvody vzniku obligace
uznáváno již za republiky, v době klasické stále neuváděny vedle smluv a deliktů – zavazovací důvody jiné
důvody podobné situacím smluvním nebo situacím deliktním
vždy chyběl některý z podstatných znaků buď smlouvy nebo deliktu – proto neni možné příslušně podřadit
justiniánské právo rozšiřuje starší Gaiovu bipartici na kvadripartici
jako důvod vzniku obligace uváděny:
kontrakt
kvazikontrakt
delikt
kvazidelikt
přesto ani kvadripartice nepostihovala všechny důvody vzniku obligace:
závazky z jednostranných slibů (sliby druhou stranou nepříjímané)
např. když někdo veřejně přislíbil odměnu za dosažení nějakého výsledku
závazky z různorodých skutečností, které jsou chráněny zvláštní žalobou condictio ex lege, např.
závazky alimentační
závazky, které se dříve individuálně zakládaly praetorskými interdikty n. kaucemi
Obligace jakoby ze smlouvy – obligationes quasi ex contractu
kvazikontrakty - zvláštní skutečnosti smluvního typu
vytvořena nová kategorie
právní vztahy, které připomínají situace vznikající při kontraktech
zahrnuty zavazovací skutečnosti podobné jednak smlouvě o zápůjčce a jednak smlouvě příkazní
chybí některý z pojmových znaků smlouvy
v obou případech podstatný znak dohody – konsenzus, souhlas, shodný projev vůle stran
kvazikontrakty obsahově rozmanité
v justiniánském právu přiřazena ještě tutela – poručenství (základ obligačních závazku bez smlouvy)
Právní poměry příbuzné reálným kontraktům
první skupina připomíná kontrakty reálné – zvláště zápůjčku – mutuum
převod vlastnického práva k určitému množství věcí zastupitelných do rukou příjemce (dlužníka)
důvodem nebylo vůbec poskytnutí úvěru – causa debendi
věci se na příjemce převáděly z důvodu, který neexistoval nebo existoval, a pominul či se nerealizoval
v důsledku toho příjemce nabýval neoprávněně nebo plnění bezdůvodně zadržoval
poklasické právo začalo postihovat i jiné formy nabývání prospěchu na úkor druhého
condictiones sine causa
kondikce, žaloby z bezdůvodného převodu vlastnictví
žaloby z bezdůvodného obohacení, v justiniánské kodifikace byly obsaženy:
condictio indebiti
kondikce nedluhu
žaloba na vrácení toho, co někdo poskytl v mylném domnění, že je dlužen
mýlit se museli oba, „dlužník“ (jinak – darování), ale i „věřitel“ (jinak – furtum)
nezáleželo na tom jestli dluh vůbec nevznikl n. existoval, ale zanikl n.existuje, ale díky možné námitce je neúčinný
dluh z naturální obligace se ale posuzuje jako dluh řádný
condictio ob causam datorum
kondikce z toho, co bylo poskytnuto z nějakého důvodu
když někdo plnil z důvodu, který se nerealizoval
např.zřízení věna před sňatkem, který se nekonal
condictio ob turpem causam
kondikce z toho, co bylo plněno z důvodu potupného
namířena proti tomu, kdo přijal plnění, které bylo pro něho ostudné
např.nechal si zaplatit za vydání věci, kterou přijal do úschovy
je-li plnění nečestné i pro toho, kdo je poskytuje (např.úplatek za nespravedlivý rozsudek) nelze kondikci užít
condictio ob iniustam causam
kondikce toho, co bylo plněno z důvodu nespravedlivého
pro navrácení plnění, které zákon zakazuje
např.zaplacení nedovolených úroků, zaplacení výhry ze zákázané hry
condictio sine causa v užším smyslu
uplatňovala různé nároky na vydání bezdůvodného obohacení
společným znakem: důvod obohacení neexistoval již v době jeho vzniku
např.darování mezi manželi, nabytí cizí věci akcesí nebo specifikací
kondikce byly žalobami přísného práva
zněly na vydání všeho, oč byl žalovaný v době rozsudku obohacen (tedy i toho, co díky plnění získal)