Počátek ženské emancipace – polovina 19. století
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Počátek ženské emancipace – polovina 19. století
Emancipace po Česku
Emancipace přišla do Čech později než do Západní Evropy, začala spoluprací s mužským světem. Žena byla brána jako spolupracovnice při „probouzení“ národa. Cílem byla postava matky, partnerky českého vlastence, která zaručí výchovu jeho dětí v národně uvědomělém duchu. Celá počáteční etapa ženské emancipace se ubírá uvedeným směrem. Rozhodující sférou žen je vlastenecká domácnost, kde zní pouze čeština.
Češka v 19. století zůstává dlouho skryta v anonymitě. Byla vychovávána v roli manželky, matky a hospodyně. Pokud se neprovdala, její život ztratil smysl.
Na počátku dějin českého feminismu stojí dva muži – Karel Slavoj Amerling, po něm následoval Vojtěch Náprstek. Amerlingova zásluha spočívá v tom, že vytrhl Češky ze staleté letargie a snažil se jejich životu dát hlubší smysl. Šlo mu o intelektuální povznesení ženy.
Ženské spolky
Okolo Amerlinga vznikly v poslední čtvrtině roku 1848 dva spolky: Spolek Slovanek a Slovanská Dennice. Nebyly nijak významné, brzy se mezi členkami začaly objevovat rozpory.
Po obnovení ústavnosti došlo v 60. letech k výraznému oživení společenského života. Začal vycházet první český politický deník, zrodila se první česká encyklopedie. V roce 1871 bylo v Praze 427 spolků a asociací, z toho však jen 8 ženských.
Nejvýznamnější ženský feministický spolek byl Americký spolek dám. Přestože nebyl nikdy oficiálně schválen, plnil v Čechách nejdůležitější úlohu. Měl stejný význam jako poslední francouzské osvícenské salony. Jediným odlišením bylo, že duší francouzských salonů byla žena, ke vzniku Amerického klubu dám dal podnět muž – Vojtěch Náprstek. Byl to zkušený a zcestovalý muž, žil několik let v USA, podílel se na propagaci domácích přístrojů, přednášel v radikálním duchu. Přál si „povznést ženu českou k té výši společenské užitečnosti, jaké dosáhly ženy americké“. K přesvědčení o rovnocennosti mužů a žen se dopracoval díky svému demokratismu a smyslu pro spravedlnost.
Americký klub dám byl klub „po americkém způsobu“, jehož členem mohla být pouze Češka starší 16-ti let a doporučená jinou členkou klubu. Členkami byly snad všechny dospělé a dospívající příslušnice významných českých rodin: př. Žofie Podlipská, Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská, Renáta Tyršová, Augusta Braunerová, Zdenka Braunerová, ženy rodiny Riegrů a další. Cílem bylo sebevzdělání, filantropie, podpora technického pokroku domácnosti, péče o děti a mládež. Prostředkem vzdělávání byly především přednášky, na které měly přístup pouze ženy, muži mohli naslouchat v předpokoji. Za 30 let činnosti klubu se konalo téměř 500 přednášek (z oborů astronomie, medicíny, psychologie, biologie, náboženství, historie, literatury a dalších). R. 1890 přednášky skončily, protože podle Náprstkova mínění si už byly ženy schopny poradit samy.