12_motivace

12. Motivace žáků ve výuce somatologie

Motivace

 Souhrn intrapsychických dynamických sil neboli motivů, které zpravidla aktivizují a

organizují chování a prožívání s cílem změnit existující neuspokojivou situaci nebo
dosáhnout něčeho pozitivního

 Podle Obsta je to také prostě hnací síla člověka, stav duše, který jej aktivuje a uvádí do

pohybu

 Motivace ve škole je výsledkem interakce mezi osobností žáka, učitelem, spolužáky,

učivem

 Motivace k učení je sama naučená a na jejím vytváření se nejvíce podílí nápodoba

vzorů, jasné vyjadřování požadavků a očekávání a přímé pokyny osob vnímaných jako
důležité

 Základ motivačních postojů ve vztahu k učení se klade v rodině

 Motivace a zájem patří k nejdůležitějším činitelům v učení

Dělení motivace

1. Počáteční motivace

 Má za úkol vzbudit u žáka aktivitu a nasměrovat ho k cíli

2. Průběžná motivace

 Má za cíl udržet nebo i zvýšit aktivitu na dané úrovni

3. Výsledná motivace

 Po dosažení cíle

1. Vnější

 Dílčí motivy, které jsou spjaty s předmětem a příslušnou činností zprostředkovaně

- ve školním prostředí jsou to známky, tresty, odměny, donucení

 Vede k tomu, že žáci volí pragmatickou strategii – minimální úsilí k maximálnímu

úspěchu

 Usilují o porozumění jen natolik, nakolik je třeba ke zvládnutí zkoušky

2. Vnitřní

 Dílčí motivy spjaté s příslušným předmětem – zvídavost, radost z vykonávání

příslušné činnosti

 Zaujmutí tématem nebo činností

 Učí se způsobem vedoucím k hlubšímu zpracování učiva (na rozdíl od vnější

motivace)

1. Pozitivní (snaha dosáhnout cíle, odměny)
2. Negativní (snaha vyhnout se trestu)

Činitelé příznivě působící na motivaci k učení

a) Novost situace, předmětu, činnosti

 U žáků můžeme pozorovat zvýšený zájem o učení po jejich přechodu do vyšších

ročníků, dostanou-li nové učebnice, začínají-li nový předmět atd.

 První hodiny mohou žáka motivovat či demotivovat – proto je důležitá důkladná

příprava zejména na první hodinu

 Př. využíváme nových metody ve výuce, předkládáme zajímavosti z klinické praxe,

donášíme zajímavé materiály atd.

b) Úspěch v činnosti

 Úspěch v činnosti je „odměnou“, pro žáka je to důkaz toho, že překonal překážky

a obtíže, projevil schopnosti a dovednosti → úspěch zvyšuje sebehodnocení,
žákovo jistotu → zlepšení vztahu žáka k výuce a zároveň stoupá i motivace pro
činnost, která vedla k úspěchu

 Z toho vyplývají pro učitele požadavky:

- Poskytovat zpětnou vazbu o výkonu, vést ho k sebekontrole
- Volit úkoly, které nejsou příliš snadné, ani příliš obtížné
-

Znát své žáky - dát možnost každému prožít pocit úspěchu (kdo je slabší,
potřebuje více času na získání nějaké dovednosti, jak kdo pracuje)