C 07 - Stěžejní otázky vnitřní politiky Československa ve dvacátých letech
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
C 7) Stěžejní otázky vnitřní politiky Československa ve dvacátých letech
Československá republika vznikla dne 28. října 1918 sepsáním Washingtonské deklarace. Češi a Slováci se chtěli odtrhnout od Rakousko – Uherské monarchie kvůli nedodržování národních práv Habsburky. Prvním československým prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk a vládu převzal Národní výbor. Samostatná republika byla vyhlášena téhož dne na Václavském náměstí, tzv. „muži 28. října“ - pány Švehlou, Rašínem, Soukupem a Vavro Šrobárem.
Samostatnost Československa byla potvrzena Versaillskou mírovou konferencí a ČSR se stala součástí Versaillského mírového systému.
První premiér Karel Kramář (do 8.července roku 1919)
Ministr financí Alois Rašín (zavražděn v roce 1923)
Ministr zahraničí Edvard Beneš
Ministr vojenství Milan Rastislav Štefánik (zahynul 4.května roku 1919)
Za období První republiky (1918 – 1938) pod ČSR patřilo:
Čechy (Země česká), Morava (Země moravská), České Slezsko (Země slezská), Slovensko (Země slovenská/Krajina slovenská), Podkarpatská Rus (Země podkarpatoruská; dnes ukrajinská Zakarpatská oblast)
Formování československých hranic
Problémy nastaly na hranicích s:
1) Německem a Rakouskem
- byly stanoveny na základě historického vývoje - potvrzeny ve Versailles (s Něm.) a v Saint Germain (s Rak.)
- pokusy o odtržení německy mluvících oblastí (pohraničí) a o vytvoření čtyř provincií, které měly být připojeny k Rakousku (později k Německu)
- provincie: Sudetenland, Deutschböhmen, Böhmerwaldgau, Deutschsüdmähren
- prosinec 1918 - pohraniční oblasti vojensky obsazeny - střety mezi vojáky a obyvateli
- od Německa jsme dostali Hlučínsko, od Rakouska Vitorazsko a Valticko
2) Maďarskem
- nebyly historicky dané; Beneš podal na Pařížské konferenci návrh, který byl přijat smlouvou v Trianonu 1920
- Maďaři museli vyklidit Slovenské pohraničí (také Podkarpatskou Rus) -> nepokoje -> vojenský zásah (ČSA, Rumunská armáda, policie) -> po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů
- Otázka byla, co s Podkarpatskou Rusí, která původně patřila k Uhrám. Buď se mohla připojit k Maďarsku, Ukrajině nebo k ČSR. Dne 12. 11. 1918 v Americe dohoda Rusínů s TGM o připojení k čsl. státu - potvrzeno na shromážděni v Užhorodě, proběhlo 10.10.1919.
3) Polskem
- spory o Těšínsko - v lednu 1919 obsazeno československou armádou, došlo k bojům, velmoci nakonec rozhodly o rozdělení území
- 1920 Pařížská smlouva – Těšínsko rozděleno na dvě části, jedna část připojena k Polsku a druhá, trochu větší, k Československu
Vnitřní problémy
Velké rozdíly v úrovni hospodářské a sociální vyspělosti mezi západními zeměmi a těmi východními (Slovensko a zejména Podkarpatská Rus). Absence významných průmyslových odvětví – textilní, strojírenský, sklářský, těžba. Velké nedostatky byly také ve školství, chyběly vysoké školy a odborné střední školy. Do oblastí Slovenska a Podk. Rusi přijížděli lékaři, úředníci a policisté z Čech za účelem pomoci a rozšíření odborných znalostí. V roce 1919 byla založena Bratislavská universita a o rok později Národní divadlo coby odrazové můstky slovenské vzdělanosti a kultury.