C 07 - Stěžejní otázky vnitřní politiky Československa ve dvacátých letech

Roku 1926 byla uzavřena dohoda o vytvoření vládní koalice mezi českými a německými agrárníky a klerikálními stranami. Na základě této dohody vznikla vláda, ve které nebyly sociální demokraté ani národní socialisté („vláda panské koalice“ - národně demokratická strana a Hlinkova ľudová strana). Tato vláda znamenala posun doprava. Byla přijímána opatření (znamenající oslabení demokracie) - okresní a zemská zastupitelstva z 1/3 jmenovala vláda a ze 2/3 byla volena. Některé skupiny obyvatel neměly volební právo (vojáci a četnictvo). Prodloužila se délka vojenské služby, zhoršila se sociální situace (pokusy rozpustit KSČ). V roce 1929 byl pořádán 5. sjezd KSČ (bolševizace) - „Tam se naučíme, jak Vám zakroutit krkem“. KS byla proti buržoazii a vládě.

Roku 1927 se konaly třetí prezidentské volby (1918, 1920, 1927), v nichž byl znovu zvolen T. G. Masaryk. Roku 1929 Švehla odstoupil pro nemoc, dostal přezdívku „státník“ (zájmy státu). Na jeho místo nastoupil František Udržal, z vlády vystoupila Hlinkova ľudová strana, jeden z jejích předáků Vojtěch Triska byl obviněn z vlastizrady a odsouzen k 15ti letům vězení. To přispělo ke zhoršení vztahů mezi Českem a Slovenskem. Roku 1929 se znovu konaly volby, KSČ byla až na 4. místě (důsledkem 5. sjezdu 3/4 členů vystoupily). Vlády v letech 1929 - 1938 se nazývaly vlády široké koalice.

Hospodářství

Problémy:

Vládní úkoly musely být zaměřeny na takové otázky, jako bylo urychlení dodávky nedostatkových surovin a přestavbu výroby na nejnutnější potřeby běžného denního života. Přímo katastrofální byl nedostatek paliv, bez kterých nebylo možné rozvinout průmyslovou výrobu. Problémem bylo „rozčlenění“ staré monarchie a tím zpřetrhání vazeb v zajišťování surovin i odbytišť.

K tomu se přidružila poválečná inflace, která se objevovala až do poloviny 1921.

Nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientované na vývoz) - konkurenční boj s Německem, nedařila se industrializace Slovenska.

Československá ekonomika zatížena dluhy z války (ČSR platila příspěvek za osvobození, převzala část dluhů Rakouska - Uherska).

Katastrofální poválečná situace v hospodářství se v polovině 20.let stabilizovala.V letech 1924-1929 nastala konjunktura (vzestup). Republika se však stále potýkala s potížemi způsobenými nerovnoměrností hospodářské úrovně jejích částí (průmyslově vyspělé oblasti českých zemí x zaostalé agrární Slovensko a Podkarpatská Rus).

Československo patřilo k nejvyspělejším a nejprůmyslovějším oblastem bývalého R.-U. Po vzniku ČSR byla nařízena tzv. nostrifikace akciových společností (firmy musely přenést své sídlo na naše území), přesto zůstala převážná část kapitálu v rukou Němců. Původně zemědělsko-průmyslový charakter země se na konci 20.let měnil na průmyslově zemědělský. Úroveň zprůmyslnění se však na Slovensku a Podk. Rusi podstatně snižovala.