C 07 - Stěžejní otázky vnitřní politiky Československa ve dvacátých letech

Základním ukazatelem stavu hospodářství a jeho vývoje byl národní důchod

ČSR patřilo nesporně k hospodářsky nejvyspělejší zemím. Můžeme ho zařadit na 10. – 20. místo všech zemí světa. Přesto byl jeho podíl na světovém hospodářství podstatně nižší (asi 1,6% světové prům. výroby a 1,8% světového obchodu).

Jak již bylo napsáno, české země patřily k nejprůmyslovějším částem R. – U. Značné rozdíly se objevily mezi západní a východní částí ČSR. Dynamika rozvoje průmyslu byla ovlivněna poválečným poklesem a pak obdobím velké hospodářské krize.

Zaměření – především na lehký prům.: textilní, potravinářský, sklářský, oděvní a obuvní.

Mimořádným faktorem průmyslu, byl dovoz surovin a vývoz výrobků. Vyvážela se část uhlí, rudy a nafta se dovážely. Nejsilnější odvětví (textilní prům.) bylo odkázáno na dovoz bavlny a hedvábí, z části vlny, lnu a konopí. Ve stavebnictví byla výrazným obdobím pouze doba konjunktury. V hornictví mělo největší význam dolování černého a hnědého uhlí. Těžba Fe rudy, dalších kovů a nerostů byla malá, musely se dovážet, stejně jako sůl. Ve strojírenství měla stále větší význam výroba hospodářských – zemědělských strojů, a zbraní. V tom směru patřila ČSR k předním výrobcům na světě. Potravinářský prům. byl rozdroben do malých soukromých a družstevních závodů. Po r. 1918 klesal postupně počet závodů, i rozsah vývozu (u mlýnských výrobků, sladu, piva i cukru). Vzrůstal počet mlékáren. Roku 1926 (22.6.) přijalo Národní shromáždění po velké obstrukci opozice zavedení pevných agrárních cel na obilí, mouku a mlýnské výrobky, sádlo, rýži, brambory, luštěniny aj.

Z moderních odvětví se rozvíjel chemický, elektrotechnický, automobilový a letecký průmysl. Postupovala i elektrifikace, i když spíše ve 30. letech.

V zemědělské výrobě patřilo Československo k vyspělejších zemím. Podíl orné půdy se směrem na východ snižoval a naopak narůstal podíl lesní půdy. Obiloviny se sázely rovnoměrně po celé republice a v průběhu let se osevní plocha zvětšovala. U okopanin hlavně u brambor, kdežto u cukrovky zůstávala stejná. V živočišné výrobě převažoval chov skotu, hlavně krav. Přesto spotřeba masa, mléka a mléčných výrobků musela být kryta i dovozem.

Symbolem úspěchu byly úspěšné firmy a oblasti: (vzato z přednášek od Trapla) - obuvní prům.– Baťa (Zlín, Otrokovice, Třebíč, Svit – Slovensko)

- strojírenství - ČKD Praha, Škoda Plzeň, Adast Blansko

- železářství – Vítkovice Ostrava, Třinecké železárny, Blanensko, Jeseník, Frýdek – Místek, Podbrezová (Slovensko)

- textilní prům.- Pošumaví, Podkrušnohoří, Brno

- ropný prům. – Kbely, Hodonín

- těžební prům. – uhelné pánve, Mostecko, Kladensko, Ostravsko, Hodonínsko, Dubňany, Vojnice, Nováky (obě Slovensko)