12_motivace

c) Žákova činnost a uspokojení z ní

 Přirozenou lidskou potřebou je aktivita a činnost a radost z ní

 V nižších ročnících začínáme hrou, poté přecházíme k technickým činnostem,

manipulaci s nástroji v laboratoři, ...

d) Sociální momenty

 Pozitivní sociální hodnocení předmětů a činností

- Mladý člověk často formuje své zájmy tím, co kladně hodnotí osoby, k nimž

má pozitivní citovou vazbu (rodina, učitel, kamarádi, masmedia)

 Sociální hodnocení žákova úspěchu v učebních činnostech

- U starších žáků se setkáváme s projevy lhostejnosti k pochvale, známce,

uznání → to jen projev samostatnosti mladého člověka či zakrývání pocitu
zklamání z neúspěchu → ve skutečnosti nejsou lhostejní

 Společná činnost

- Zejména ve skupině, ke které má jedinec pozitivní vztah → zvýšení motivace

 Soutěžení

- Má pozitivní i negativní účinky, nesporně vede k mobilizaci sil, soudržnosti

skupiny, posilování vůle

- POZOR – vítězství se nesmí stát cílem za každou cenu, žákovi nesmí stále

přinášet neúspěch (ztráta jistoty)

e) Souvislost nového předmětu (činnosti) s předchozími žákovými činnostmi,

zkušenostmi a zájmy

 Od různých zájmových činností (žák rád pomáhá lidem) až po hluboký zájem o

předmět (ošetřovatelství) a činnost

 Rodiče a pedagogové by měli v zájmové činnosti děti podporovat již od útlého

dětství

f) Souvislost předmětu s životními perspektivami

 „Učte se, budete to potřebovat v praxi“! → důležitá žákova osobní zkušenost,

zážitek, emoční zabarvení → klinická praxe, exkurze, napojování výuky
v laboratoři na reálný svět atd.

Motivující činitelé

 Aktivizační metody

 Využívání různých informačních zdrojů

 Odměny, tresty

Demotivující činitelé

 Rušivé vlivy prostředí

 Nasycení – nadměrné zabývání se jedním předmětem bez střídání s jinými činnostmi
 Opakované žákovy neúspěchy

 Nedostatky v osobních vztazích a emoční atmosféře

 Nedostatky v metodě vyučování a ve způsobech výchovy

 Skutečnosti, které jsou opakem šesti skupin činitelů příznivě působících na motivaci k

učení

 Neinformovanost jak poznatky spojí s praxí

 Kritika převažující nad pochvalou

 Velké množství poznatků

 Největší důraz je kladen na klasifikaci