17-SomN

paprsek do oka

 Rohovka je složena z pěti vrstev

 Vnější, epitelovou vrstvu omývají slzy, které vytvářejí jemný slzný film, který chrání rohovku před

prachem, nečistotami a mikroorganismy

 Rohovka neobsahuje krevní a lymfatické cévy, ale je bohatě inervována, a proto je velmi citlivá

 Při jejím podrážení, např. při dotyku, okamžitě mrkneme, sevřeme víčka

 Tento reflex se nazývá rohovkový (korneální) reflex

Bělima (Sclera)

 Vazivová blána, která tvoří vnější vrstvu oka

 Je přímým pokračováním rohovky a udržuje tvar oční koule
 V mládí je namodralá, ve stáří je nažloutlá

 Bělimou, kromě zrakového nervu, procházejí cévy a nervy oční koule

Střední cévnatá vrstva

Cévnatka (choroidea)

 Tvoří vnitřní vrstvu oční koule, je to pružná membrána mezi bělimou a sítnicí, která obsahuje množství

krevních cév, které udržují hluboké vrstvy sítnice

 Mezi cévami jsou pigmentové buňky, které zabraňují odrazu světla a rozmazanému vidění

Řasnaté těleso (corpus ciliare)

 Přímým pokračováním cévnatky, jeho hlavní částí je hladký sval – který se může stahovat a uvolňovat

a tím ovlivňovat míru zakřivení pružné čočky

 Díky tomu se oko přizpůsobuje pohledu na blízké a vzdálené předměty

 Hovoříme o tzv. akomodaci čočky

Duhovka (iris)

 Má tvar mezikruží se středovým otvorem, který se nazývá zornice (pupilla)

 Je tvořena dvěma hladkými svaly, které ovlivňují velikost zornice

 Duhovka reguluje množství světla, které přichází do oka (svaly duhovky se stahují v jasném světle, čímž

se změnší průměr zornice)

 Duhovka je zabarvena různým množstvím a typem pigmentu  pigment v duhovce dává oku barvu,

kterou vidíme zvenčí (modré oči mají nejméně hnědé nejvíce pigmentu)

Vnitřní nervová vrstva
Sítnice (retina)

 Vlastní světločivný systém oka

 Nejvnitřnější vrstva oční koule, pokrývá zadní 2/3 její vnitřní plochy  s výjimkou místa, kde vychází

z oční koule zrakový nerv (II. hlavový)  toto místo se nazývá slepá skvrna (neobsahuje ani tyčinky ani
čípky

 Sítnici, kromě buněk podpůrných a nervových, tvoří dva druhy světločivých buněk s odlišnou funkcí a

tvarem, tyčinky a čípky

 Tyčinek je v sítnici 130 milionů. Tyčinky jsou citlivé na intenzitu světla a nerozeznávají barvy.

Umožňují tedy černobílé vidění a vidění za šera. Obsahují rhodopsin – rudě zbarvený pigment,
který je citlivý na světlo

 Čípky, kterých je v sítnici 6-7 milionů, umožňují barevné vidění. A jsou také zodpovědné za jas

obrazu a ostré vidění. Rozmístění čípků na sítnici není stejnoměrné. Největší koncentrace čípků na
sítnici je v tzv. žluté skvrně (macula) (čípky tam nejsou). Žlutá skvrna je místo nejostřejšího vidění