teorie práva přdnáška 3

Teorie práva – přednáška číslo 3 – Osina

• Právní normy – definice – velmi podobná definici samotného práva/právního předpisu

  • Obecně závazná pravidla chování stanovená mocenskou autoritou (orgány státu)

  • Pravidla obsažená v jednotlivých pramenech práva

  • Jsou určena k řízení společenských vztahů tím, že za podmínek jimi stanovených určují účastníkům subjektivní práva a povinnosti

  • Jejich zachování a plnění je zajištěno státním donucením

• Formální znaky právní normy

  • Vydání k tomu oprávněným právotvorným orgánem ( v ČR – Parlament, vláda, ministerstva, zastupitelstva krajů, obcí, rady…)

  • Zákonem předepsaná publikace (Sbírka zákonů, Věstník právních předpisů kraje, úřední deska obce), která podmiňuje její platnost)

  • Bez formálních znaků právní normy neexistují

• Materiální znaky právní normy

  • Normativnost (regulativnost) – norma něco stanoví, přikazuje, že se něco má či nemá stát, že někdo má či nemá něco konat. Je to vcelku relativní vlastnost, ale nemají ji všechny právní normy.

  • Právní závaznost – právní norma normuje a reguluje, a to závazně. Chápe se automaticky.

  • Obecnost – norma se vztahuje na neurčitý počet případů a subjektů. Typický znak, ne však tak častý, jako normativnost. Některé právní normy jsou stanoveny individuálně, což je ústavním soudem chápáno jako vada – takovéto konkrétní normy ruší kvůli nedostatku obecnosti.

  • Vynutitelnost – státní donucení k dodržování právních norem – sankce.

• Vnější forma právní normy

  • Je obsažena v právních normativních aktech, v jejich ustanoveních, paragrafech, článcích

    • Právní předpis obsahuje množství právních norem – nejčastější případ (množství je individuální dle právní regulace) – např. NOZ

    • Právní předpis obsahuje jednu normu – výjimka

      • Nejkratší u nás jsou předpisy se 2 normami, takže se u nás tento případ nevyskytuje

    • Jedna norma je obsažena ve více právních předpisech – výjimka.

      • Umožněno vnitřní právní strukturou normy – uvnitř se dá rozlišovat několik částí

      • V obou výjimečných případech jde o rovnocennou záměnu právní normy a předpisu

  • Vnitřní struktura právní normy – trojčlenná struktura (typická, ne však zásadně se vyskytující)

    • Hypotéza – stanoví za jakých podmínek se uskutečňuje vlastní pravidlo chování. Často chybí.

    • Dispozice – stanoví vlastní pravidlo chování, tj. konkrétní subjektivní práva a povinnosti subjektů, nastanou-li skutečnosti předvídané hypotézou právní normy. Nejdůležitější aspekt.

    • Sankce – stanoví nepříznivé následky porušení pravidla právní normy. Znak samozřejmý, ne však obsažený u všech právních norem.

      • Např. Manželství nevznikne (D), jestliže bylo uzavřeno nezletilým mladším šestnácti let (H).

• Druhy právních norem

  • Zavazující právní normy

    • Přikazující právní normy – ukládají subjektům povinnost uskutečnit určitá pozitivní jednání.

      • Např. § 128 odst. 1 OZ: