Přehled ústavních dějin novověku řednáška 2 s encyklopedickými přídavky a korekturou
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Značná část textů je věnována císaři
Císař má moc výkonnou
Silnější pozici v legislativě
možnost Absolutního veta
Může vydávat provizorní nařízení se zákonnou mocí
V záležitostech říšských vykonává zákonnou moc společně s říšským dvoukomorovým sněmem
ústava zmiňuje jako poradní orgán říšskou radu
Členové jmenováni císařem (tato vláda nemá význam jako např. naše dnešní naše vláda, jde spíš o poradní orgán)
Část věnovaná občanským právům
Svobodný přístup k občanům
Nedotknutelnost vlastnictví – ochrana soukromého vlastnictví se objevuje u moderních ústav
Všichni rakouští občané mohou svobodně nabývat majetek ve všech částech říše
V ne uherských zemích bylo přislíbeno obdržení nových zemských zřízení (oktroj) , vydána 1849 -50
Pro předlitavské části monarchie: ohledně kompetencí sněmů, mají působit v souladu s celoříšskou ústavou, plnění celoříšských zákonů
Vůči zemským sněmům má císař také právo veta
V oblasti zemské správy má být zvolen zemský výbor
Ústava zmiňuje říšský soud, vzor pro náš první úst. Soud za první republiky
Rozhoduje kompetenční spory (mezi říší a jednotlivými zeměmi)
Rozhodnutí o žalobách ohledně porušení politických práv
Je zde možno žalovat ministry/jiné úředníky v případě velezrady
Únorová úst – také oktrojovaná
Únorová či Schmerlingova ústava byla ústava Rakouského císařství, kterou 26. února 1861 státní ministr Anton von Schmerling oktrojoval (vyhlásil) pro celé její území.
Jednalo se o realizaci Říjnového diplomu z předchozího roku. Vyhlášením ústavy došlo fakticky ke změně systému na konstituční monarchii. Zřizovala dvoukomorovou říšskou radu jako základní zákonodárný orgán monarchie a zemská zřízení s volebními řády do zemských sněmů. Vytýkán jí byl především paragraf 13, podle kterého mohla vláda v případě nutnosti vydat zákon bez součinnosti poslanců, jakož i bez jejich dodatečného souhlasu. Ústava platila do roku 1865, kdy byla její platnost pozastavena (tzv. sistace ústavy) císařem na žádost předsedy vlády Richarda Belcrediho, který vystřídal ve funkci právě Schmerlinga.
Po porážce Rakouského císařství Pruskem u Hradce Králové došlo k Rakousko-Uherskému vyrovnání, na něj navázala Prosincová ústava - platná do konce existence Rakouska-Uherska.
Skládá se ze 3 patentů, ještě důležitější jsou jejich přílohy
Má provádět do praxe ustanovení z říjnového diplomu, pojetím se však odkloňuje a zavádí mnoho nových ustanovení
1 patent č 20 přílohy č 1
Říšská rada (= rak parlament, není to vláda!!)
Rozdělena na dvě komory: panská a poslanecká
Panská sněmovna: zletilí princové z císařského domu (příslušníci dynastie), významní představitelé pozemkové šlechty, kterým císař dědičně uděluje titul říšského rady, arcibiskupové a biskupové s knížecím titulem (např. Olomoucký biskup), také významné osobnosti se zásluhami (umění, věda, církev, stát) – panovník je přímo osobně jmenuje
Poslanecká sněmovna: 340 poslanců (nemnoho!), je přesně stanoven počet poslanců z jednotlivých zemí – nejvíc bylo poslanců z Uher (85), české země (54), markrabství moravské (22),
Císař jmenuje prezidenta a viceprezidenta každé komory
Kompetence: vojenství, bankovnictví, cla, obchod, železnice, pošty, rozpočet a daně