Přehled ústavních dějin novověku řednáška 2 s encyklopedickými přídavky a korekturou

1. patent 2. příloha - Zemská zřízení jednotlivých zemí

• Striktně vymezeny pravomoci jednotlivých říšských sněmů: zemědělství, dobročinnost, veřejné stavby (ze zemských prostředků), zemský rozpočet a daně.

• Mohly se vyjadřovat k: církvi a školství, ubytování vojska – velké náklady

• V Čechách zemskému sněmu předsedal zemský maršálek (starý pojem)

• Na Moravě zemskému sněmu předsedal zemský hejtman (také) + náměstek zemského hejtmana

• Úředníky jmenoval panovník

• Zemská zřízení určovala počty poslanců – moravský zemský sněm měl 100 poslanců, 98 bylo voleno a zbylá 2 místa – virilní hlasy, lidé, kteří se účastní zasedání z titulu své funkce (Arcibiskup Olomoucký a Biskup brněnský)

• Tyto zemské sněmy posílaly své členy do říšského sněmu (rak právo je postaveno na kuriálním říšském právu – váha hlasu jednotlivých skupin obyvatelstva je založena především na jejich majetku = je založena na výpočtu jejich daní. Tedy základním kritériem pro umístění do kurie je výše daně.

  • Kurie velkostatkářská

  • Obchodní a živnostenské komory

  • Města

  • Venkovské obce- tam se nevolilo přímo, ale prostřednictvím volitelů

*Tato ústava hovoří o užší říšské radě (pouze zástupci Rakouska) a širší říšské radě (poslanci za země uherské), tato úprav se nerealizovala, Uhři a Italové se neúčastnili

• 2. patent 21/18 1. říšský

  • Svolávání říšského sněmu

• 3.patent č 22 – rozpouští starý rak parlament a ruší některý předpisy vydané za absolutismu

• Češi vysílali své zástupce a zdařilo se jim prosadit: občanská práva, poslaneckou imunitu, odpovědnost ministrů, národní práva, tiskový zákon (6/1862 ř zákona)

  • Tiskový zákon ruší systém koncesí a výstrah = právo správního orgánu vydávání časopisu s nepřátelským obsahem vůči trůnu, říši, proti náboženství, mravnosti, veřejnému pořádku

• Přijaty zákony na ochranu osobní a domovní svobody (87 +88/1862)

• Zákon spolčovací a přihlašovací až 1867

Ministr Anton von Schmerling nepovoloval, aby byl prostor pro řešení národnostních otázek čeští poslanci zahájili 1863 pasivní resistenci a přestali se účastnit, 1864 také pasivně rezistuje Morava

• Pěkné gesto bez výsledku

Úst prosincová 1867

Prosincová ústava (německy Dezemberverfassung) byla vydána 21. prosince 1867 jako soubor ústavních zákonů. Nová ústava byla reakcí na rakousko-uherské vyrovnání. Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon. Platila do zániku Rakousko-uherské monarchie. K úpravě došlo takzvanou dubnovou ústavou v roce 1873.

• Polylegální text – má více zákonů

• 6 zákonů + 7. prováděcí předpis

• Obsaženy všechny klíčové složky moci – 41 říšské zastupitelstvo, 142 lidská svoboda, 2 zákony o soudnictví, 45 je moc vládní a výkonná, 146 o rakouskouherském vyrovnání + prováděcí předpis