ústavy 1 kopie s dosělávkou

Tyto státy jsou tedy navázany především na sovětský svaz.

b) 60. léta, především proces dekolonizace v Africe a Asii, avizovaná demokracie většinou neodpovídá realitě, nebo se rovnou jedná otevřeně o socialismus

c) 70. léta, návrat demokracie ve Španělsku a Řecku

d) konec 80. a počátek 90. let, doba rozpadu SSSR, jedná se tedy o nové ústavy států bývalého sovětského bloku --> návat k demokracii

- Demokratická ústava slovy prof. Hollandera: (od 17. stol. se postupně krystalizovala idea ústavy jako formálního vyjádření základů politického celku.)

V tomto smyslu psaná ústava je společenskou smlouvou, kterou se lid, představující ústavodárnou moc, ustavuje v jedno politické (státní) těleso, ............................

II. předpisy ústavího charakteru ve straší době na našem území

1.pojetí formální vs. materální

- ústava ve smyslu hmotném (materiálním) je soubor norem (právních

ustanovení), která ustanovují (organizují) stát.

- za ústavu (ústavní normu) ve formálním smyslu je považována norma nebo soubor norem, které jsou výslovně jako ústava označeny anebo které lze změnit pouze v případě splnění zvláštních náležitostí stanovených právním řádem. Tedy když je zákon označen jako ústavní, znamená to formálně. / Materiální ústava je cokoli, co svou materií odpovídá materii práva.

- všechna ústavní ustanovení zahrnuta do jediného zřetelného odděleného celku (zákona) = tzv. ústavní nebo základní zákon (lex. fundamentalis) anebo také ústavní listina (charta)

- ,,státní základní zákon" - Staatsgrungesetz (např. tzv. prosincová ústava 1867)

- ústavní listina. ústava - Verfassungurkunde (např tzv. ústava dubnová 1848)

- pro starší období (středověk a raný novověk) je lépe užívat opisná označení, která přesně vystihují vztah určitého předpisu k ústavněprávní problematice (např. daný předpis nebo jeho část má ústavní charakter; předpis ústavního charakteru)

!! pozor, i některé staré předpisy bez označení ústava jsou ústavou.

- příklady starších předpisů ústavího charakteru (nejedná se o ústavy, ale předpisy.)

1. listiny římskoněmeckých králů a císařů pro české panovníky - např. Zlatá Bula sicilská 1212

2. listiny českých králů, např listiny Karla IV. ze 7. dubna 1348

3. tzv. volební kapitulce a korunovační reverzy. Pavník se ještě, než nastoupí na trůn dohodne se svými volitely.

4. Landfrýdy = zemské míry

5. zemské zřízení = Vladislavské zřízení (Český zemský sněm, panovník vůči stavovským institucím)

II. 2. Ideová rovina ústavního vývoje

• základem je Kosmova kronika česká (překlad originálu = příběh Čechů), Přemyslovci se ujali vlády a v legendě jsou zdůvodněny nároky na trůn, Kněžna Libuše upozornila, tak ho budou muset poslouchat. Sami Přemyslovci legendu velmi živili. Byl vyvyšován také kult sv. Václava + Znojemská rotunda

• Za Jagelonců se začíná zdůrazňovat faktická právnická osoba "Země koruny české" vedle osoby panovníka (tento postup používá Karel IV = Corona Regni Bohemiae jako právnická osoba vedle panovníka

• hnutí České historické státní právo - české země de iure nikdy nezanikly ("ani 1526 pod Habsburky po potlačení povstání), v 19. století nebylo hnutí jednotné. Jednalo se o právnickou otázku zániku či existence č. státu. Závěry české a německé strany se liší , všichni autoři jsou povětšinou politicky aktivní.

• významná data - klíčové momenty: