Paleontologie

rozmnožují se nepohlavně – pučením 

– 

útesotvorný organismus 

podtřída: Heliolitoidea (helioliti) 

– 

kolonioví korálnatci, kolonie masivní, polokulovité, diskovité, bochníkové 

– 

ordovik, mizí v devonu 

– 

korality 

– kulovitý průřez s 12 septy 

– 

žili přisedle v podkladu v mělkých mořích 

podtřída: Rugosa (korálnatci drsnatí – čtyřčetní) 

– 

vyhynulí, solitérní i koloniální korálnatci 

– 

ordovik, silur, devon, koncem permu vymírají 

– 

povrch vrásčitý 

– 

vývoj sept – v nejrannější části vzniká 6 protosept, nejdříve jedno kkardinální a na obvodu 2 páry 

sept křídlových, v průběhu vývoje se mění souměrnost dle čísla 4 – metosepta 

– 

ve vnitřní stavbě koralitu vodorovná dna – zde seděl polyp 

– 

tvar 

– kalichovitý, rohovitě prohnutý, válcovitý 

– 

pravděpodobně výchozí skupinou ze kterých vznikli šestičetní korálnatci 

– 

systematické rozdělí založeno na stavbě kostry a vývoji sept, dělí se do 4 řádů 

– 

obývali mělké zóny moří, za dobrých podmínek ve velkém množství 

– 

útesotvorný význam 

→ 

Skupina kmenů VERMES 

– 

mnohobuněční 

– 

velmi málo jako fosilie 

– 

ploštěnci – předek vyšších skupin bezobratlých 

– 

známe jen z recentu 

– 

pásnice, hlístí, hlavatci 

kmen: A N N E L I D A ( kroužkovci) 

– 

prekambrium 

– recent 

– 

kroužkovci nebo červi kroužkovití 

– 

nejvýznamější kmen vyšších červů 

– 

tělo protáhlé, článkované, válcovité, obvykle členěno do vysokého počtu segmentů 

– 

před ústy leží článek prostomium, na konci těla pygidium 

– 

vnější segmentace odpovídá vnitřní segmentaci s přepážkami – septy 

– 

v hlavové části – nervové uzliny a smyslové orgány 

– 

povrch těla nese tenkou kutikulu, krycí destičky nebo stětiny 

– 

u aktivních mořských forem jsou po stranách parapodia (svalnaté výběžky opatřené štěrbinami)