Paleontologie

– 

dle spánkových jam rozlišujeme na 

– 

anapsida 

(želva,...)

– 

diapsida (had,...)

– 

euryapsida 

– 

synapsida 

(savcovití plazi)

ifratřída: Anapsida

– 

lebka bez spánkových jam 

– 

nejstarší známí plazi 

– 

malé ještěrkovité formy s primitivními znaky 

– 

předchůdci dalších anapsidů i ostatních plazů 

– 

od permu často obří formy (až 3m) 

– 

řadí se k nim i želvy (Testudines) 

– 

trias 

– recent 

– 

bez spánkových jam, pouze zářezy na zadním okraji lebky 

– 

nejstarší želvy z triasu 

– 

neliší se od recentních zástupců 

– 

obří rozměry (až 4m) 

infratřída: Diapsida 

– 

ve svrchním karbonu se vyvinuli z primitivních anapsidů 

– 

nejstarší známí zástupci 

– 

dělí se na 2 fylogenetické linie 

– 

1. nadřád: Lepidosauromorpha 

nejstarší zástupci z permu 

– 

oddělení: Lepidosauria 

– 

většina recentních plazů 

– 

čeleď: Mosasauridea – mosasauři 

mořští plazi, dravci obřích rozměrů – až 11m 

příbuzní varanů 

Tylosaurus 

Mosasaurus 

– 

2. nadřád: Archosauromorpha 

perm 

– recent 

velké skupiny plazů, rozšířené v druhohorách 

nejstarší známí zástupci 

Protorosaurus 

Tanystropheus 

– prodloužený krk 

řád: Rhynohosauria 

– 

býložravci v triasu 

– 

skupinová zvířata 

– 

vymírají na konci triasu 

– 

Scaphonyx 

oddělení: Archosauria 

– 

perm 

– recent 

– 

otvor v lebce před očnicí 

– 

alveolární chrup – zuby jsou v jamkách 

– 

během triasu vytvořili řadu linií 

podřád: Proterosuchia 

Proterosuchus, Erythrosuchus 

podřád: Ornithrosuchus 

Euparkeria 

– předek dinosaurů 

podřád: Ranisuchia 

– 

trias 

– jura 

– 

nejnebezpečnější triasoví dravci 

– 

délka až 7m 

– 

Longisquama 

– drobný plaz, extrémně protažené hřbetní šupiny 

– 

Langosuchus 

– drobný bipední plaz 

řád: Crocodilia  - krokodýli