3_02_El_proud

 
Obr. 3.2.-16 
 
Obrázek 3.2.-17 představuje tzv. pásový diagram (resp. pásový model) pevných látek. Tento 
diagram  je  pro  vodiče,  polovodiče  a  dielektrika  velmi  odlišný,  zejména  oním  zakázaným 
pásem,  který  představuje  potenciálovou  bariéru  (Obr.  3.2.-15).  Pásový  diagram  u  kovů  je 
tvořen  překrývajícím  se  vodivostním  a  valenčním  pásem,  což  způsobuje  velmi  dobrou 
vodivost kovů. Způsob obsazení energetických hladin závisí na teplotě dané látky. U kovů při 
teplotách  blízkých  0  K se  nejvyšší  obsazená  hladina  ve  vodivostním  pásu  označuje  jako 
Fermiho  hladina.  U  izolantů  a  polovodičů  prochází  hladina  Fermiho  energie  středem 
zakázaného pásu. 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

413 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Obr. 3.2.-17. 
 

Práce 

spojená 

s překonáním 

zakázaného  pásu  elektronem  se  nazývá  výstupní  práce.  Elektron  může  opustit  kov  pouze 
tehdy,  má-li  kinetickou  energii  rovnající  se  alespoň  potřebné  výstupní  práci  odpovídající 
energii zakázaného pásma 

∆E.  

 
Kontaktní (dotykový) rozdíl potenciálů 

Různé kovy mají různé hodnoty výstupní práce elektronů z kovu, přičemž při dotyku 

těchto  kovů  vzniká  tzv.  kontaktní  potenciál.  Elektrony  přecházejí  z kovu  o  menší  výstupní 
práci do kovu s větší výstupní prací, díky tomu se kov s menší výstupní prací nabíjí kladně a 
kov  s větší  výstupní  prací  se  nabíjí  záporně.  Rozdíl  jejich  potenciálů  se  nazývá  kontaktní 
napětí. Velikost kontaktního rozdílu potenciálů závisí na teplotě. Spojíme-li vodivě dva různé 
kovy,  začnou  společným  rozhraním  přecházet  tepelným  pohybem  elektrony  z jednoho  kovu 
do  druhého.  Oba  kovy  se  nabijí  opačně.  Tím  vznikne  na  rozhraní  dvou  kov  elektrické  pole, 
které pak již zabraňuje dalšímu zvyšování rozdílu náboje. Ustaví se dynamická rovnováha, 
při níž prochází rozhraním v obou směrech stejný počet elektronů.