3_02_El_proud

Při  různých teplotách dvou styčných míst dvou různých kovů se v každém spoji utvoří 

dynamická  rovnováha  při  rozdílných  hodnotách  kontaktních  napětí.  Uzavřeme-li  takový 
obvod,  součet  napětí  bude  různý  od  nuly,  v obvodu  vznikl  zdroj  elektromotorického  napětí. 
tento  jev  nazýváme  termoelektrický.  Termočlánkem  nazýváme  dva  různé  kovy  A  a  B 
spojené  na  dvou  místech  udržovaných  při  různých  teplotách  (viz  Obr.  3.2.-18).  Tento  jev 
objeven  r.  1821  se  nazývá  Seebeckův  jev.  Termoelektrický  proud  v uzavřeném  obvodu  je 
způsoben  termoelektrickým  napětím  v důsledku  rozdílných  teplot  spojů  –  velikost  závisí  na 
materiálu a na teplotním rozdílu mezi spoji. Přibližně platí: 

T

k

U

∆

=

,   

          3.2.-68

kde konstanta úměrnosti k závisí na dvojici kovů. 

414 

Obr. 3.2.-18. 
 

Inverzním  jevem  k Seebeckovu  je  tzv.  Peltiérův  jev,  který  byl  objeven  r.  1834.  Při 

průchodu  proudu  spojem  dvou  kovů  se  uvolňuje  teplo  ze  spoje  (spoj  se  ohřívá),  anebo  se 
z okolí teplo pohlcuje (spoj se ochlazuje). 

W.  Thomson  v roce  1851  zjistil,  že  při  vyvolání  teplotního  spádu  na  vodiči  jednoho 

druhu  vznikne  na  koncích  nepatrné  termoelektrické  napětí,  které  však  nemá  praktický 
význam.  Elektrické  pole  ve  vodiči  směřuje  od  teplejšího  konce  ke  studenějšímu.  Intenzita 
vtištěných sil vyvolaná teplotním spádem způsobující přemístění elektronů má směr opačný. 
Hovoříme o tzv. Thomsonově jevu.