3_02_El_proud

Ω, R

2 = 50

Ω, R

3 = 

100

Ω. 

Obr. 3.2.-15. 
 
U 3.2.-16. Jaký odpor musíme předřadit miliampérmetru do Ia = 100mA, má-li se s ním měřit 
při napětí do U = 300V, je-li odpor cívky přístroje Ra = 50

Ω ?

 
U  3.2.-17.  Máme  použít  miliampérmetr,  který  má  rozsah  Im  =  100mA  a  odpor  cívky  
Ra  =  2,9 

Ω,  a  to  k měření  proudů  do  I

m´=  3A.  jakým  způsobem  to  lze  provést  a  jakou 

součástku k tomu musíme využít? 
 
3.2.7. Termoelektrické jevy 

1.  Definovat základní energetické hladiny a pásy v osamoceném atomu a 

v krystalech. 

2.  Znát rozdíl v pásových diagramech vodičů a dielektrik. 
3.  Určit rozdíl mezi energetickými hladinami a energetickými pásy. 
4.  Definovat Fermiho hladinu. 
5.  Znát pojmy: dynamická rovnováha, kontaktní rozdíl potenciálů. 
6.  Charakterizovat jevy: Seebeckův, Peltiérův a Thomsonův. 

 
Pásový model pevných látek 

412 

Teplotní  závislost  odporu  kovů  a  vznik  tepla  při  průchodu  proudu  kovy 
potvrzují  představy  o  tzv.  elektronovém  plynu,  který  je  tvořen  volnými 
elektrony    kovech.  Přestože  vodivostní  elektrony  v kovu  jsou  volné  a  mají 
určitou  kinetickou  energii,  za  normálních  podmínek  při  běžných  teplotách 
však nelez pozorovat, že by tyto elektrony z kovu samostatně vystupovaly do 
vakua..  U  povrchu  kovu  tedy  existuje  elektrické  pole,  které  elektrony  vrací 

zpět  do  kovu  –  elektrony  se  v látce  nacházejí  v poli  kladných  jader  atomů.  Elektrony  mají 
v tomto  poli  zápornou  potenciální  energii.  Protože  je  jejich  kinetická  energie  menší  než 
potenciální,  je  celková  energie  elektronů  záporná.  Energie  elektronů  je  kvantována,  proto 
v osamoceném atomu tvoří oddělené (diskrétní) energetické hladiny. V pevných látkách (kdy 
dochází  k interakci  více  atomů)  se  tyto  hladiny  rozpadají  do  pásů  tvořených  velkým  počtem 
velmi blízkých hladin energie (Obr. 3.2.-16).