2_VykonovePrizpusobeni_PP

V rámci domácí přípravy navrhněte tabulku k zápisu měřených hodnot napětí a proudů zátěží děliče včetně stavu naprázdno a nakrátko. Jednotku proudu volte mA. Do posledního řádku tabulky nebo pod ni uveďte zvolené hodnoty parametrů svorkového napětí laboratorního zdroje Uo a hodnoty odporů R1, R2 děliče napětí. Graf VA charakteristiky realizujte tak, že zobrazte jen její naměřené body, které proložte lineární regresní funkcí nebo křivkou z nabídky čar modulu kreslení textového/tabulkového procesoru. Osy grafu popište a zobrazte ve vhodném měřítku, celý obrázek dole označte a řádně popište.

Kombinovaná forma studia, jelikož neměří úlohu L3, na základě tohoto měření vypracuje i zadání laboratorní úlohy L3, přičemž vybere z měření zatěžovací charakteristiky děliče 5 hodnot zátěže: stav naprázdno (Rz → ∞ Ω) a nakrátko (Rz = 0 Ω), Rz = R12 (výkonové přizpůsobení), jednu hodnotu z intervalu Rz = 20 Ω až 0,3 R12 a jednu hodnotu z intervalu Rz = (3 až 5) R12 a pro tyto zátěžné stavy aplikuje na měřený obvod zatíženého děliče napětí věty o náhradních zdrojích viz zadání měřené úlohy L3 – „Théveninova a Nortonova věta“ a pro ně provede potřebné výpočty případně simulace v tabulkovém procesoru s odpovídajícími hodnotami parametrů, kterými nahradí nerealizované části laboratorní ho měření této úlohy.

3. Zapojte obvod podle obr. 3 a změřte zatěžovací charakteristiku skutečného zdroje napětí s parametry: napětím Uo2.= Uo∙R2/(R1 + R2) a externí hodnotou vnitřního odporu Ri.=R12, což jsou náhradní parametry děliče na obr. 2 po aplikaci Theveninovy věty. Dbejte na to, aby během měření nebylo aktivní proudové omezení laboratorního zdroje, což zajistíte tak, že hodnota proudového omezení bude nastavena na hodnotu o „něco málo“ větší než je hodnota proudu při zkratované zátěži, zmíněná již výše (Izk = Uo/Ri).

Z naměřených hodnot napětí Uz a proudů Iz zátěže určete odpor zátěže Rz = Uz/Iz, výkon zdroje Po = UoIz, výkon zátěže Pz = UzIz a účinnost zátěže η = Pz/Po. Vypočtené hodnoty výkonů zátěže a účinností zobrazte jako grafy s nezávislou proměnnou – zatěžovacím odporem Rz, tedy jako funkční závislosti Pz = f (Rz), η = f (Rz). Z grafu závislosti Pz = f (Rz) odečtěte hodnotu odporu, při které nastane výkonové přizpůsobení. Tato hodnota odpovídá extrému závislosti Pz = f (Rz). Toto místo v grafu vyznačte a uveďte v něm i příslušnou hodnotu odporu Rz. Grafy obou funkčních závislostí realizujte tak, že zobrazte jen jejich naměřené body, které proložte křivkami z nabídky čar modulu kreslení textového/tabulkového procesoru, jejichž tvar upravte posunutím/vložením bodů těchto křivek resp. v případě závislosti η = f (Rz) můžete použít k vytvoření jejího grafu i polynomickou regresní funkci.