Imunochemické metody - základní pojmy

Imunochemické metody – základní pojmy

• Specifická interakce antigen-protilátka

• Reakce mezi vazebnými místy antigenu (epitop/antigenní determinanta) a protilátky (paratop) – vazba je reversibilní a nekovalentní

• Využití pro stanovení antigenu, protilátky a mnoho dalšího (význam hlavně pro klinickou biochemii)

Antigen (Ag)

• = struktura, která prostřednictvím nekovalentních vazeb interaguje se specifickou protilátkou

• cizí (heteroantigen) x vlastní (autoantigen)

• chemická stuktura: velké proteiny, polysacharidy, glykoproteiny, nukleoproteiny

• vazebné místo se nazývá EPITOP/antigenní determinanta

  • = oblast/místo na antigenu, které jsou rozpoznávány imunitním systémem

  • Na jednom antigenu je více různých epitopů

  • Sekvenční (lineární) epitopy – tvořeny souvislými úseky molekuly, 3-7 aminokyselin

  • Konformační epitopy – minimálně dva úseky molekuly, které se díky prostorovému uspořádání dostanou k sobě a vytvoří jeden epitop

Imunogen – kompletní antigen

• Struktura, kterou organismus rozpozná jako cizí a reaguje na její přítomnost tím, že začne syntetizovat specifické protilátky.

• Rozdíl od antigenu – antigen je schopný reagovat se specifickou protilátkou ovšem ne každý antigen vyvolá tvorbu těchto protilátek (imunitní odpověď). Imunogeny jsou antigeny, které tvorbu protilátek vyvolají.

Hapten – nekompletní antigen

• Nízkomolekulární látky (dinitrofenol, pyridoxin, …), které samy NEJSOU imunogenní (nevyvolají tvorbu protilátek)

• Pokud jsou ale kovalentně navázány na vysokomolekulární nosič (bílkovina), vyvolají imunitní odpověď. Vzniklé protilátky poté mohou vázat i volné hapteny

• Nosič je imunogenem a hapten je epitopem

• Využití protilátek proti haptenům – stanovení nízkomolekulárních látek (hormony štítné žlázy, léčiva, …)

Protilátky – imunoglobuliny (Ig) – zkratka (Pl)

• Glykoproteiny – konkrétně globuliny

• Volné (sekretované) x produkt plazmatických buněk (= terminální diferenciační stadium B lymfocytů)

• Struktura:

  • Tvar písmene Y

  • 2 lehké a 2 těžké řetězce – spojené disulfidovými můstky

  • Variabilní oblasti protilátky – N konce řetězců, zde se nachází vazebné místo pro antigen – PARATOP

  • Konstantní oblasti protilátky – C konce řetězců, nachází se zde pantová oblast (otočná) – zajištění flexibility (např. jedna protilátka se může navázat na epitopy, které jsou od sebe různě vzdálené)