10. využití účetnictví

• Zásada oceňování

Majetek se oceňuje v okamžiku uskutečnění účetního případu v zásadě pořizovacími cenami, vlastními náklady, jmenovitou hodnotou a reprodukční pořizovací cenou, kromě způsobu oceňování historickými cenami se uplatňuje ocenění vybraných složek aktiv a pasiv reálnou hodnotou, v případech oceňování reálnou hodnotou se zásada opatrnosti použije přiměřeně, prostřednictvím snížení reálné hodnoty aktiva. O ocenění reálnou hodnotou, pořizovací cenou či rozdílech vzniklých mezi oceněním k datu pořízení a k rozvahovému datu účetní jednotky účtují podle účetních metod, tzn. ČÚS nebo vyhláška určují, jak budou rozdíly z ocenění vypořádány.

• Zásada opatrnosti

Tato zásada klade účetnictví za úkol zachytit a vykazovat údaje o všech známých rizikách a možných budoucích ztrátách, aktiva a výnosy se nesmějí nadhodnocovat, pasiva a náklady podhodnocovat. Tato zásada se realizuje především tvorbou rezerv, opravných položek a zvolenými principy oceňování.

Realizace zásady opatrnosti: prostřednictvím historických cen, opravných položek k majetku, tvorbou rezerv, účtování o odloženém daňovém závazku

• Zásada - předpoklad nepřetržitosti trvání účetní jednotky

Povinnost vést účetnictví po celou dobu existence účetní jednotky, od jejího vzniku do jejího zániku. Vychází z předpokladu, že účetní jednotka se svou činností snaží zajistit obnovu vynaložených prostředků a jejich rozšíření a nemá v úmyslu svou likvidaci ani omezení své činnosti.

• Zásada věrného a pravdivého zobrazení majetku a zdrojů

Zdůrazňuje požadavek na kvalitu informací účetnictvím poskytovaných informací jako základní předpoklad splnění všech jeho funkcí.

1. Z čeho vychází omezení účetních dat?

Omezená vypovídací schopnost účetních výkazů:

Účetní předpisy v mnoha případech ponechávají podniku (pochopitelně v rámci vymezených „mantinelů“) poměrně velkou volnost. Dokonce je některá oblast účetní politiky podniku zcela v jeho kompetenci – např. účetní odpisy, tvorba převážné části rezerv či způsob stanovení opravných položek k majetku. V některých jiných oblastech má podnik možnost volby z více přípustných variant – např. oceňování zásob či zařazení drobného, dlouhodobě užívaného majetku mezi investice nebo do zásob.

Máme-li správně interpretovat obsah účetních výkazů, musíme mít nutně k dispozici další informace, tj. přílohu k účetní závěrce včetně cash flow.

Faktory ovlivňující vypovídací schopnost účetních výkazů:

• spolehlivost,

• princip historických cen v protikladu k inflaci,

• celkové změny ekonomického prostředí (např. vývoj měnových kurzů, úrokových sazeb) a to zejména v transformujících se ekonomikách,

• legislativní změny (úpravy fiskální politiky, obchodního práva ap.),

• sezónní, příp. konjunkturální výkyvy během roku, které mohou způsobit, že rozvaha nezachycuje průměrný stav během roku,

• chybějící údaje (např. za minulá období neexistují nebo nejsou k dispozici),

• vnitropodnikové faktory ovlivňující položky výkazů, avšak ve výkazech nezachycené, (kvalita pracovních sil, úroveň řízení podniku, podniková kultura),