Evropska_ekonomicka_integrace

celní spolupráce. 

Ostatní  oblasti  zůstávají  zcela  v  kompetenci  členských  zemí.  Evropská 

unie  v  nich  nemá  právo  přijímat  rozhodnutí.  Členské  země  například  samy 

rozhodují  o  své  vnitřní  organizaci,  systému  veřejné  správy,  organizaci  svých 

bezpečnostních sloţek, justice, zdravotnictví, výši mezd atd.  

V rámci prvního pilíře jsou to tyto politiky 

Společná obchodní politika  

Společná dopravní politika  

Měnová politika 

Společná zemědělská politika  

Jednotný vnitřní trh  

Regionální politika  

Ochrana spotřebitele  

Ochrana ţivotního prostředí  

Energetická politika  

Podpora výzkumu a technologického vývoje  

Spolupráce v oblasti druhého a třetího pilíře 

Společná zahraniční a bezpečnostní politika (druhý pilíř)  

Základní cíle ES a Institucionální systém EU 

- 28 - 

Policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (třetí pilíř) 

Při dělbě pravomocí mezi Evropskou unii a členské státy je stále větší 

důraz  kladen  na  princip  subsidiarity.  Podle  něj  mají  být  rozhodnutí 

přijímána na co nejniţší úrovni státní správy/samosprávy.  

2.3  Instituce Evropské unie 

Základní  instituce  Evropské  unie  tvoří  trojúhelník  Evropská  komise, 

Evropský parlament a Rada EU. Evropská komise představuje exekutivní sloţku 

Evropské  unie  a  dá  se  připodobnit  k vládě -  stejně  jako  vláda,  i  Komise  má 

"ministry" (komisaře), kteří spravují svůj resort.  

Evropský parlament zastupuje občany Evropské unie. Od roku 1979 jsou 

jeho  poslanci  voleni  v přímých  volbách.  Volební  systém  se  můţe  v jednotlivých 

zemích  lišit,  i  kdyţ  většinou  převaţuje  systém  poměrného  zastoupení,  který