M05 Technologický proces zdění

2.2 

 Základní názvosloví 

Pro  správnou  orientaci  a  pochopení  odborných  výrazů,  které  jsou  používány 
v technické praxi a tedy i v této publikaci, jsou uvedeny alespoň ty základní: 

Konstrukce  –  uspořádaná  soustava  navzájem  propojených  nosných  prvků 
navržených tak, aby zajišťovaly určitou míru tuhosti této konstrukce. 

Stavební materiál – materiál používaný pro zhotovení konstrukce. 

Druh  konstrukce  –  označení  konstrukce  podle  převládajícího  použitého 
materiálu, např. zděná konstrukce, ocelová konstrukce. 

Zdící prvek – předem zhotovený prvek určený pro uložení ve zdivu. 

Zdivo  –  seskupení  zdících  prvků  uložených  podle  stanoveného  uspořádání  a 
spojených maltou. 

Vyztužené  zdivo  –  zdivo,  v  němž  jsou  pruty  nebo  sítě,  obvykle  ocelové, 
uloženy  v  maltě  nebo  betonu  tak,  aby  všechny  spolupůsobily  proti  účinkům 
působících zatížení. 

Vazba zdiva – pravidelné uspořádání zdících prvků ve zdivu, zaručující jejich 
spolupůsobení. 

Pevnost  zdiva  v tlaku  –  pevnost  zdiva  v  tlaku  s  vyloučením  vlivu  tření  v 
dotyku  s  tlačnými  deskami  zkušebního  stroje,  bez  vlivu  štíhlosti  zděného 
zkušebního tělesa a bez vlivu výstřednosti zatížení. 

Pevnost zdících prvků v tlaku – průměrná pevnost v tlaku stanoveného počtu 
zdících prvků. 

Charakteristická  pevnost  zdiva  –  hodnota  pevnosti,  která  odpovídá  5  % 
kvantilu rozdělení všech hodnot stanovených příslušným zkušebním postupem. 

Pevnost  zdiva  v  tahu  za  ohybu  –  pevnost  zdiva  v  tahu  při  namáhání 
ohybovým momentem.