Zpracované otázky - CHEMIJE

Síran železitý Fe2(SO4)3, dodávaný v roztoku pod názvem Ferrifloc, je nejčastěji používanou solí železa.

Chlorid železitý - jeho použití je méně obvyklé. Bezvodý FeCl3 není navlhavý oproti hydratované soli FeCl3.6H2O, která je silně hygroskopická (přijímá vzdušnou vlhkost) a na vzduchu se roztéká. Bývá dodávána jako 40 %ní silně korozívní roztok.

Rozpustnost uvedených koagulantů ve vodě je velice dobrá. Dávkují se ve vodných roztocích nebo pomocí tzv. suchých dávkovačů v tuhém stavu.

Pro úpravu pH se nejčastěji užívá hydroxid vápenatý Ca(OH)2, dodávaný jako tzv.vápenný hydrát. Jeho suspenzi lze připravit hašením oxidu vápenatého (páleného neboli vzdušného vápna) jeho reakcí s vodou: CaO + H2O = Ca(OH)2

Rozpustnost hydroxidu vápenatého ve vodě není velká a klesá s rostoucí teplotou. Roztok Ca(OH)2 se nazývá vápenná voda. V technologii vody se často užívá 1 %ní suspenze Ca(OH)2, tzv. vápenné mléko.

Fáze

Úplný proces koagulace se skládá z těchto operací:

1. dávkování koagulantu a jeho promíchání s upravovanou vodou - časová fáze rychlého míchání,

2. časová fáze pomalého míchání, během níž dochází k vločkování (koagulaci),

3. separace vloček usazováním a filtrací.

Časová fáze rychlého míchání, při níž bývá rychlostní gradient G roven 100 až 1000 s-1, se volí řádově v jednotkách minut. Důležité je dokonalé promíchání koagulantu s upravovanou vodou. Během této doby proběhne perikinetická koagulace.

Rychlé míchání se řeší:

• mechanicky pomocí míchadel různé konstrukce,

• hydraulicky, např. umístěním přepážek v proudící kapalině nebo již v přívodním potrubí, do jehož zúženého profilu je zaústěn přívod koagulantů,

• ve fluidní vrstvě zrnitého materiálu, v níž dochází k silné turbulenci. K tomuto účelu lze použít písek o velikosti zrn 0,3 až 0,4 mm.

V průběhu následujícího pomalého míchání proběhne ortokinetická koagulace za tvorby makrovloček. Při pomalém míchání má být rychlostní gradient G pod 100 s-1. Optimum se volí podle modelového pokusu. Pro železitá srážedla bývá G < 65 s-1, pro hlinitá bývá G < 25 s-1. Doba pomalého míchání se volí 20 až 30 minut. Čím je voda chladnější, tím je tato doba delší.

Pomalé míchání se provádí:

• mechanickými míchadly,

• hydraulickým řešením nádrže,

• provzdušňováním.

Příkladem čiřícího zařízení je flokulátor, sestávající z části, v níž probíhá rychlé míchání, a z části, jejíž prostor je míchán pomalu. Vodní suspenze je pak vedena do usazovací nádrže, kde se usadí převážná část vloček hydroxidů železa, příp. hliníku a potom na rychlofiltry, na nichž se odstraní jejich zbytek. V některých případech se sedimentace vynechává a separace hydroxidu se děje pouze filtrací, což vyžaduje častější propírání filtrační náplně. Četnost praní závisí ovšem i na dávkách koagulantu.