Geodetická příručka - část I

5.1.1 

Postup 

Oba koncové body se signalizují výtyčkou, která se umístí na bodě svisle do sto-
jánku  a  kontroluje  se  olovnicí.  Délka  se  měří  vždy  po  svahu  dolů  od  bodu  výše 
položeného. První měřič přiřazuje nulu pásma k výchozímu bodu a zařazuje dru-
hého  měřiče  do  směru  měřené  délky,  který  jednak  urovná  pásmo  do  vodorovné 
polohy (podle pokynů pomocníka) a jednak napíná rukou pásmo (kde je předepsá-
na síla F = 100 N). Průmět rysky pásma na terén (buď koncové rysky nebo rysky, 
která  označuje celé  metry)  pomocí  olovnice  označí  pomocník  měřickým  hřebem, 
který se zapíchne šikmo do terénu ve směru kolmém na měřenou délku. Je-li po-
vrch terénu tvrdý, položí se měřický hřeb na terén (kolmo na měřenou délku) tak, 
že hrot označuje průmět rysky pásma a bod se označí křídou. Dále se pásmo opa-
trně posune a celý měřický postup se opakuje - první měřič postupně sbírá měřické 
hřeby. Při měření posledního úseku (zbytku) směřuje hrot olovnice na značku kon-
cového bodu a podle závěsu olovnice se odečte na pásmu příslušný údaj (na cen-
timetry). Měření zapisuje pomocník do vhodného  zápisníku. 

 Pásmo se přenáší mírně napnuté, aby se pokud možno nedotýkalo země a neodíra-
lo se.  

Výsledná  délka  je  dána  součtem  všech  délek  změřených  úseků  zapsaných 
v zápisníku (obr. 6.2). 

Délka z prvního měření  s1 = n * b + z1 . 

b …. délka pásma 

zi …. doměrek 

V  geodézii  se  délky  měří  dvakrát.  Měření  délky  se  tedy  opakuje,  přičemž  se  na 
začátku  nepřiřadí  ke  značce  výchozího  bodu  ryska  s  nulou,  ale  odsazené  čtení, 
např. 1 m apod.