M01 - Základy petrografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
50
10
0%
vápenec
jílovitý vápenec
slínovec
vápnitý jílovec
jílov
ec
0
10
25
50
75
90
100%
- 36 (63) -
Sedimentární horniny
100 90
50
10
0%
vápenec
dolomitický vápenec
vápnitý dolomit
dolomit
0 10
50 90
100%
Vápence
Chemogenní vápence jsou skalní horniny, složené převážně z kalcitu (Ca-
CO3). Jejich struktura se jeví stavebnímu inženýru jako makroskopicky celist-
vá, ve skutečnosti je hmota horniny složena z mikroskopických zrn a označuje
se jako krystalinní. Zvláštním typem jsou tzv. vápence oolitické. Jsou charakte-
rizovány velkým množstvím ooidů neboli oolitů - kulovitých nebo vejčitých
tělísek o průměru až 2 mm s koncentrickou nebo radiálně paprsčitou stavbou.
Organogenní vápence se liší od předchozích prakticky jen strukturou, která se
označuje jako organogenní nebo organodetritická (viz. struktury sedimentů).
Její konkrétní podoba souvisí s tvarem a velikostí pevných schránek živočichů
nebo částí rostlin, díky jejichž nahromaděním daný vápenec vznikl. Na rozdíl
od chemogenních vápenců však nikdy nemají makroskopicky celistvou struktu-
ru. Někdy mohou být i pórovité.
Barva vápenců bývá bílá, světle až tmavě šedá, mohou být zbarveny i do čer-
vena, žluta nebo zelena. Kalcitové žilky jsou vždy bílé.
Kvalita vápence, jako suroviny k výrobě cementu, je zpravidla určována pro-
centuálním zastoupením kalcitu, kterého by mělo být nejméně 50%. Z dalších
minerálů bývá přítomen minerál dolomit, klastická příměs a případně i jílové
nerosty (illitu).
Vápence se používají k výrobě vápna a cementu, jako kamenivo pro různé sta-
vební účely, jako stavební kámen kusový i opracovaný, některé druhy se brousí
a leští k dekoračním účelům.
V Čechách patří k významným lomařským oblastem okolí Berouna, na Moravě
okolí Brna a Hranic na Moravě. Několik drobných lomů je i v Nízkém Jesení-
ku. Zvláštní typ vápence je zastoupen v tzv. vnějším bradlovém pásmu. Jedná
se o pruh osamocených ker, které vystupují mezi Mikulovem a Štramberkem.
Tvoří Pálavské kopce, vápencový výskyt u Kurovic a známý štramberský Ko-
touč.
Dolomit
Je to chemogenní karbonátová hornina, která se skládá hlavně ze zrn dolomitu CaMg(CO3)2, příměsi illitu a případně i bitumenu. Vzhledem k tomuto mine-
rálnímu složení, vykazuje dolomit s HCl pouze slabou reakci a tím se liší od