M01 - Základy petrografie

50 

10 

0% 

vápenec 

jílovitý vápenec 

slínovec

vápnitý jílovec 

jílov

ec 

0 

10 

           25

50 

75 

90 

100% 

- 36 (63) - 

Sedimentární horniny 

100 90 

50 

10 

0% 

vápenec 

dolomitický vápenec 

vápnitý dolomit 

dolomit 

0 10 

50  90 

100% 

Vápence  

Chemogenní vápence jsou skalní horniny, složené převážně z kalcitu  (Ca-
CO3). Jejich struktura se jeví stavebnímu inženýru jako makroskopicky celist-
vá, ve skutečnosti je hmota horniny složena z mikroskopických zrn a označuje 
se jako krystalinní. Zvláštním typem jsou tzv. vápence oolitické. Jsou charakte-
rizovány velkým množstvím ooidů neboli oolitů - kulovitých nebo vejčitých 
tělísek o průměru až 2 mm s koncentrickou nebo radiálně paprsčitou stavbou.  

Organogenní vápence se liší od předchozích prakticky jen strukturou, která se 
označuje jako organogenní nebo organodetritická (viz. struktury sedimentů). 
Její konkrétní podoba souvisí s tvarem a velikostí pevných schránek živočichů 
nebo  částí rostlin, díky jejichž nahromaděním daný vápenec vznikl. Na rozdíl 
od chemogenních vápenců však nikdy nemají makroskopicky celistvou struktu-
ru. Někdy mohou být i pórovité.  

Barva vápenců bývá bílá, světle až tmavě šedá, mohou být zbarveny i do čer-
vena, žluta nebo zelena. Kalcitové žilky jsou vždy bílé. 

Kvalita vápence, jako suroviny k výrobě cementu, je zpravidla určována pro-
centuálním zastoupením kalcitu, kterého by mělo být nejméně 50%. Z dalších 
minerálů bývá přítomen minerál dolomit, klastická příměs a případně i jílové 
nerosty (illitu).  

Vápence se používají k výrobě vápna a cementu, jako kamenivo pro různé sta-
vební účely, jako stavební kámen kusový i opracovaný, některé druhy se brousí 
a leští k dekoračním účelům.  

V Čechách patří k významným lomařským oblastem okolí Berouna, na Moravě 
okolí Brna a Hranic na Moravě. Několik drobných lomů je i v Nízkém Jesení-
ku. Zvláštní typ vápence je zastoupen v tzv. vnějším bradlovém pásmu. Jedná 
se o pruh osamocených ker, které vystupují mezi Mikulovem a Štramberkem. 
Tvoří Pálavské kopce, vápencový výskyt u Kurovic a známý štramberský Ko-
touč.  

Dolomit  

Je to chemogenní karbonátová hornina, která se skládá hlavně ze zrn dolomitu CaMg(CO3)2, příměsi illitu a případně i bitumenu. Vzhledem k tomuto mine-
rálnímu složení, vykazuje dolomit s HCl pouze slabou reakci a tím se liší od