M01 - Základy petrografie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1 2 3
4 5
Obr. 9 Typy pojiv klastických sedimentů. 1 - kontaktní, 2 - povlakové, 3 - pórové nebo výpl-
ňové, 4 - bazální, 5 - korozní, 6 - regenerační.
5.3.3 Tvar zrn klastických sedimentárních hornin
Dalším strukturním znakem klastických sedimentů je stupeň zaoblení klastic-
kých částic a jejich tvar. K odhadu se používá vizuální škály (obr.10).
- 29 (63) -
Geologie
Obr. 10 Škála pro odhad tvaru klastických zrn.
5.3.4 Struktury chemogenních a organogenních sedimentár-
ních hornin
Struktura většiny chemogenních sedimentů je krystalinní (složená ze zrn kar-
bonátu nebo křemene různé velikosti). Makroskopicky se však téměř vždy jeví
jako celistvá. Např. pro travertin je typická struktura vrstevnatá a pórovitá
(obr. 11).
U organogenních sedimentů se nejčastěji vyskytuje struktura organogenní,
jsou-li v hornině zachovány celé schránky organizmů, které se podílely na je-
jím vzniku. Vlivem proudění vody může dojít k přednostní orientaci schránek,
např. u ortocerasových vápenců s kónickými schránkami hlavonožců (obr. 11).
Jsou-li patrné pouze rozdrcené části pevných schránek, mluví se o struktuře
organodetritické.
- 30 (63) -
Sedimentární horniny
vrstevnatá a pórovitá struktura travertinu (výše na obr.)
organogenní struktura
vápence (dole)
Obr. 11 Příklady struktur chemogenních a organogenních sedimentů.
5.4
Minerály sedimentárních hornin
Dělí se do dvou skupin:
• Alotigenní minerály, které jsou přinášeny z jiných míst. Z alotigenních
minerálů jsou důležité křemen, živce, muskovit. Zvláštní skupinou jsou
tzv. těžké nerosty. Patří k nim např. magnetit, ilmenit, turmalín skoryl,
granáty a staurolit, některé amfiboly a pyroxeny. Vyskytují se v písči-
tých sedimentech zvyšují jejich objemovou hmotnost. Takové sedimen-
ty lze využít jako kamenivo do těžkých betonů.
• Autigenní minerály, které vznikají během tvorby sedimentu. Z auti-
genních jsou z hlediska stavební praxe nejdůležitější jílové nerosty, ze
síranů sádrovec a anhydrit, z oxidů hematit a limonit, křemen i ve
formě opálu a chalcedonu, ze sulfidů pyrit a markazit, z uhličitanů
kalcit a dolomit.