M01 - Základy petrografie

Označení S je používáno pro sekundární minerály. 

Příloha 2: 

Osnova pro základní popis hornin 

Při makroskopickém určování hornin jsou hlavními kritérii pro určení horniny 
textura a minerální složení, v některých případech je nutné dobře určit barvu 
horniny, pro její správné zařazení do systému hornin.  

Při popisu a určování hornin je vhodné postupovat podle následující osnovy:  

1. Barva:  

2. Struktura:  

3. Minerální složení:  

4. P

ůvod:  

5. Název:  

6. Stupe

ň zvětrání: 

Barva nemá většinou zásadní význam pro určení horniny (výjimkou jsou mak-
roskopicky celistvé horniny, u nichž není možno rozlišit minerální složení), je 
však nedílnou součástí popisu horniny. Barvu horniny popisujeme jako prů-
měrnou barvu všech součástek v hornině (neexistuje černo-bílá hornina, ale 
šedá), proto je vhodné horninu při popisu barvy pozorovat z větší vzdálenosti. 
Při popisu barvy lze používat také složené názvy barev, ovšem s tím, že nejvý-
raznější barva je kladena nakonec (nejblíže názvu horniny). Např. červenohně-
dý pískovec je více hnědý než červený.  

Struktura má zásadní význam při určování hornin. Slouží ve většině případů k 
vzájemnému odlišení magmatických sedimentárních a metamorfovaných hor-
nin. Např. magmatické horniny jsou většinou všesměrné, zatímco metamorfity 
jsou převážně plošně paralelní, hrubozrnnější klastické sedimenty mají klasty 
zaoblené, kdežto porfyrické magmatity mají porfyrické vyrostlice alespoň 
zčásti pravidelně geometricky omezené (klasty sedimentu byly zaobleny trans-
portem). V rámci magmatitů lze podle velikosti zrna řadit horniny k plutonic-
kým či vulkanickým (plutonické dlouho krystalovaly z magmatu, a proto mají 
zrna větší než vulkanické, které utuhly relativně rychle). Plutonické magmatity 
jsou makroskopicky zrnité, zatímco vulkanické jsou makroskopicky celistvé. U 
porfyrických hornin je rozhodující velikost zrn základní hmoty.  

Pozor na nesprávné používání názvu usměrněných textur u hornin. Magmatity 
mohou být proudovité, sedimenty vrstevnaté a metamorfity plošně paralelní. 
Nelze proto např. sediment popsat jako plošně paralelní.  

Minerální složení slouží velmi dobře k určování hornin. Napo. existuje skupi-
na minerálu vznikajících při metamorfóze, proto při jejich identifikování lze s 
velkou pravděpodobností tvrdit, že se jedná o metamorfovanou horninu (v ji-
ných typech mohou být pouze ojediněle). Kalcit je zase typický především pro 
skupinu biochemických sedimentu (napo. vápenec, travertin), jako průkazná 
zkouška se používá reakce s HCl. V klastických sedimentech se vyskytují pře-
devším velmi odolné minerály (nejvíc křemen), které nezaniknou při transpor-
tu.