Mechanika zemin - Vypracované otázky

suché zem. ρ

d (1 fáze), nasycené zem. ρsat (2 fáze), zem. pod hladinou vody ρsu. 

- Obj. hm.: ρ = m/V [kg/m

3] – m … hmot. zem. ve vlhk. stavu. Objem. tíha: γ = ρ·g [kN/m3]

Pórovitost = číselný doklad k ulehlosti/nakypření zem. Zem. s malou pórovitostí jsou 

dobré základové půdy (malá def., vel. pev. ve smyku). 

- n = Vpórů / Vzeminy = (ρs - ρd) / ρs · 100 [%] - Písčité zem. 28-40%, jemnozrnné 35-60%. 

- číslo pórovitosti – Kvůlizměnám n při změně V zeminy bylo zavedeno e = poměr 

objemu pórů k pevné části zeminy (suché zeminy).

- e = Vpórů / Vpevné fáze = (ρs - ρd) / ρd

- tekuté písky - Nakypřené stejnozrnné písky a silty se pod hladinou podzemní vody 

mohou za urč. podmínek chovat jako tekuté písky. V důsledku dynamického namáhání  může 
dojít ke zmenšení pórovitosti. V mocném zemním tělesu písku nemůže voda rychle unikat a 

zrna na velmi krátkou dobu ztrácí kontakt (efektivní napětí prudce klesne) a vnitřní tření mezi 
zrny se blíží nule. Zrna jsou na okamžik obalena vodou => zemina dočasně nemá pevnost a po 
dobu, než přebytečná voda vyteče z pórů  zeminy se písek chová jako tekoucí. Ztrácí únosnost, 
dochází k zaboření staveb nebo ztrátě stability území.

     Konzistence zemin 

     -        definice konzistence: Podle zastupení jílovitých min. v zem. a jejich povahy může 
být voda v zemině vázána různými silami. Při stejné vlhkosti mohou mít zeminy různou 
konzistenci. Proto vlhkost při určité konzistenci je pro danou zeminu charakteristická a 
zeminu lze pomocí této hodnoty specifikovat. Dle obsahu vody rozlišujeme tyto konz. stavy: 
 

- Stav tekutý (kašovitý), plastický (dělí se na stav měkký – lze hnísti, tuhý – zprac. 

válečky), pevný (při pokusu o výrobu válečku se začne drobit) a tvrdý (vlhkost zem. je tak 
malá, že se voda stahuje kapilárními i sorpčními silami dovnitř ; zeminu lze rozbíjet na 
celistvé kusy). Pro určitou zeminu přechod z jednoho konzistenčního stavu do druhého 
nastává při stejných vlhkostech => konzistenční meze.