Mechanika zemin - Vypracované otázky

c =1 – 3; plynulé křivky 

zrnitosti. Nižší a vyšší hodnoty patří zeminám s chybějícími frakcemi (nepříznivé vlastnosti). 

8.     Pevnost zemin 

Při namáhání dojde nejčastěji k porušení smykem, odpor ve smyku = hl. zdroj pev. zem. 

Pro znázornění napjatostních stavů používáme Mohrovo zobrazení (viz obr.). Mohrova teorie: 
k překročení smykové pev. dojde usmýknutí podél smykové plochy. Coulombova teorie 
porušení - τ

f = σf · tg φ + c; τf – tang. napětí na smyk. ploše,  σf – normál. napětí (kolmé na 

smyk. plochu porušení), c – soudržnost (koheze) zeminy, φ – úhel vnitřního tření. Grafické 
znázornění = přímka (obal Mohrových kružnic). 

Mohr-Coulombova teorie porušení – zemina se poruší kritickou kombinací 

σ aτ! 

- τ < τf – bezp. stavy napjatosti, τ = τf – mezní rovnováha (mez poruš.), τ > τf – nenastane!

- pro soudržné zem., pro plně nasycený jíl (

ϕ= 0), pro nesoudržné zem. (c= 0):

-      vrcholová τf - max. vrcholová pev. (τ = τf), 

- 

reziduální pevnost τ

r – ustál. odpor zem.=>

-      princip efektivních napětí: 

- 

σ = σef + u(Sr=1) => Je třeba sledovat napětí 

v zrnech odděleně od napětí ve vodě (zrna – smyk. 
pev., voda bez pev. ve smyku!). Jen pro normál. 
nap.

- 

totální a efektivní parametry smykové pevnosti (Mohr-Coulombovo zobrazení): 

- Totální parametry zahrnují vliv neznámých, neutrálních nap. u. 

σ1ef = σ1 - u 

- Pevnost zemin v tot. par. cu, ϕu: během zk. se nemění obsah vody v pórech! Zemina 

porušována v nekonsolidovaném stavu. Pokud je pod základy velká mocnost jílovité zeminy, 
nemůžeme předpokládat, že by zkonsolidovala během stavby. Zvýší-li se zatížení, nemůže ze 
zeminy unikat voda, zemina konsoliduje velmi pomalu a tedy i pevnost vzrůstá minimálně! 

- Pevnost zemin v ef. par. cef, ϕef: tato pevnost charakterizuje zeminu, na níž zatížení