Mechanika zemin - Vypracované otázky

ol = f - γ · d ; d = 

hloubka zať., f = svislé rovnoměrné zať. (σ = 
kontaktní zať. v základové spáře).

Kontaktní napětí - σ = kontaktní zať. 

v základové spáře. Podstatný vliv tuhosti zákl. 

13.    Mezní stavy 

= stavy, kdy dochází ke změnám v zákl. půdě (M.S.Ú.) 

nebo na kci (M.S.P.) tak, že stavba nevyhovuje kladeným 
požadavkům:  
- Podle složitosti základových poměrů rozlišujeme: 
a) Jednoduché základové poměry – zákl. půda se nemění, 
jednotlivé vrstvy mají přibližně stálou mocnost a jsou 
uloženy vodorovně. Podzemní voda neovlivňuje návrh 

konstrukce. 
b) Složité zákl. poměry – zákl. půda se podstatně mění, vrstvy mají proměnnou mocnost,při 
návrhu objektu se uplatňuje podzemní voda, zákl. půda má nepříznivé vlastnosti. 
- Podle náročnosti s přihlédnutím ke statickým hlediskům se stavební konstrukce dělí na: 
a) Nenáročné konstrukce – nejsou citlivé na rozdíly v nerovnoměrném sedání, nízké stavební 
objekty do 2.np 
b) Náročné konstrukce = všechny ostatní kce, hl. výškové a staticky neurčité stavební objekty. 

Geotechnické kategorie - Podle složitosti zákl. půdy a náročnosti kce rozlišujeme: 

1.GK – nenáročná kce a jednoduché zákl. poměry. Pro I.MZ stačí znát tabulk. výpočtovou 
únosnost R

dt. Posouzení Rdt ≥ σds 

2.GK–náročná kce-jednoduché zákl. poměry, nenáročná kce - složité zákl. poměry. Je nutný 
výpočet únosnosti z rovnice R

d, lze použít směrné normové charakteristiky. Posouzení Rd ≥ σde 

3.GK – náročná kce a zákl. poměry. Pro výpočet Rd musíme použít průkazné hodnoty. 

Posouzení R

d ≥ σde. 

              Charakteristiky základové půdy – počítáme s normovými nebo výpočtovými charakt. 
zákl. půdy. Normové charakt. lze získat: 1) Z lab. nebo polních zk. (zk. v terénu) prováděných 
při průzkumu staveniště. 2) Statistickým zpracováním výsledků zkoušek získaných z většího 
územního celku. Podle velikosti území se takto získané hodnoty dělí na: